9 C 149/2021-35 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [číslo] vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 29 701 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplacené náhrady za přičlenění honebních pozemků. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce jako vlastník pozemků uzavřel s žalovaným dne 7.1.2014 dohodu o přičlenění honebních pozemků ev. číslo [anonymizováno], kterou byly přičleněny pozemky uvedené v příloze [číslo] dohody k honitbě [obec] žalovaného. Jednalo se o pozemky vedené na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí] a [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec], v celkové výměře 198, [číslo] ha. Dohoda o přičlenění honebních pozemků je platná dnem jejího uzavření, účinná od 1.4.2013 a byla uzavřena na dobu určitou do 31.3.2023. Za přičlenění dotčených pozemků záleží žalobci jako vlastníku pozemků náhrada ve výši 50Kč /hektar/rok. Úhradu za 4 tzv.„ myslivecký rok“, tedy za období od 1.4.2017 31.3.2018, dluží žalovaný 10 Kč, roční náhrada za 5. myslivecký rok od 1.4.2018 do 31.3.2019 činí 9 897 Kč, kterou žalovaný neuhradil, roční náhrada za 6. myslivecký rok od 1.4.2019 do 31.3.2020 činí 9 897 Kč, kterou žalovaný neuhradil a roční náhrada za 6. myslivecký rok od 1.4.2020 do 31.3.2021 činí 9 897 Kč, kterou žalovaný neuhradil, celkem neuhradil částku 29 701 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 5.8.2021, na kterou žalovaný nereagoval. Podle § 30 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem jako vlastníkem pozemků a žalovaným byla dne 7.1.2014 uzavřena dohoda o přičlenění honebních pozemků ev. číslo [anonymizováno] (§ 30 zákona č. 449/2001 Sb.), na základě které se žalovaný zavázal, že za přičlenění dotčených pozemků, uvedených v příloze [číslo] smlouvy (pozemky vedené na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí], [číslo] v [katastrální uzemí] a [číslo] v [katastrální uzemí] u [obec], v celkové výměře 198, [číslo] ha), bude hradit úhradu ve výši 50Kč s tím, že tato úhrada bude honebním společenstvem vyplacena vlastníku pozemků jednou za rok, za všechna dotčené pozemky v honitbě a to vždy k [číslo] dalšího roku. Žalovaný nezaplatil úhradu za část 4. mysliveckého roku (10 Kč) a za 5.,6. a 7. myslivecký rok, tedy za období od 1.4.2017 do 31.3.2018, od 1.4.2018 do 31.3.2019 a od 1.4.2019 do 31.3.2020 a od 1.4.2020 do 31.3.2021 po částce 9 897 Kč/rok, tedy celkem částku 29 701 Kč. Vzhledem ke shora uvedenému, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí co do požadované jistiny i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, (tedy den následující po splatnosti úplaty za daný„ myslivecký rok“) a výše žalobcem požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 086 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 486 Kč a z paušální náhrady nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za 2 úkony po 300 Kč (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.