21 C 307/2023-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.1.2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 15 853,31 Kč s příslušenstvím, představující neuhrazenou dodávku elektřiny, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14.8.2019 uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na jejímž základě dodávala předchůdkyně žalobkyně žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu, kterou následně za období od 22.8.2019 do 14.8.2020 vyúčtovala fakturou znějící na částku 12 252,18 Kč splatnou dne 3.9.2020, za období od 15.8.2020 do 7.1.2021 fakturou znějící na částku 3 553,64 Kč splatnou dne 15.2.2021 a opravnou fakturou znějící na další částku 47,49 Kč splatnou dne 15.3.2021. Ke dni 29.11.2022 předmětné pohledávky za žalovanou přešly na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná ničeho neuhradila, ani po předžalobní upomínce. 2. Žalovaná byla usnesením ze dne 4.10.2023 č. j. 21 C 307/2023-18 vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřila k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčila rozhodné skutečnosti ve věci a aby označila důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byla žalovaná v usnesení vyzvána, aby se ve lhůtě 14 dnů vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání též vyslovila konkludentní souhlas. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14.8.2019 ve spojení s Plnou mocí ze dne 14.8.2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně cenu dodané elektřiny. Smlouva byla uzavřená na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky elektřiny s automatickou prolongací o 36 měsíců. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že se seznámila s Ceníky předchůdkyně žalobkyně a VOPD, tvořícími přílohu smlouvy. 6. Ze Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny plyne úprava smluvních vztahů při dodávce elektřiny. 7. Z Ceníku účinného od 1.1.2012 plyne úprava cen smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno]. 8. Z faktury [číslo] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalované za dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], v období od 22.8.2019 do 14.8.2020, částku 12 252,18 Kč splatnou dne 3.9.2020. 9. Z konečné faktury [číslo] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalované za dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], v období od 15.8.2020 do 7.1.2021, částku 3 553,64 Kč splatnou dne 15.2.2021. 10. Z opravné faktury [číslo] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalované za dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované], v období od 15.8.2020 do 7.1.2021, částku 47,49 Kč splatnou dne 15.3.2021 s tím, že tato opravná faktura je vystavena na rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním, proto i původní faktura zůstává v platnosti. 11. Z upomínky ze dne 30.9.2020 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 12 252,18 Kč. Z upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne 8.12.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s tím, že pokud nebude uhrazen, odstupuje žalobkyně od smlouvy. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 včetně Dodatku č. 1 až č. 3 a včetně Přílohy plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 6.12.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. 13. Z výzvy ze dne 6.12.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tyto výzva byly předány k poštovní přepravě dne 6.12.2022, jak plyne z podacího lístku. 14. Skutkový závěr: předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované na základě písemně uzavřené smlouvy ze dne 14.8.2019 v rozhodném výše uvedeném období do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu. Následně dodávku elektřiny žalované vyúčtovala, a to částkou 12 252,18 Kč splatnou dne 3.9.2020, částkou 3 553,64 Kč splatnou dne 15.2.2021 a částkou 47,49 Kč splatnou dne 15.3.2021. Žalovaná však ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu písemnou výzvou předanou k poštovní přepravě dne 6.12.2022. Žalovaná ničeho neuhradila. 15. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, nezpochybnila pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sama žádná tvrzení ani důkazy nepředložila, ač k tomu byla soudem vyzvána. 16. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 17. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 18. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 1879 ObčZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Soud vzal za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 14.8.2019 platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (§ 50 energetického zákona). Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované do předmětného odběrného místa elektřinu, kterou následně za období od 22.8.2019 do 14.8.2020 vyfakturovala částkou 12 252,18 Kč splatnou dne 3.9.2020, za období od 15.8.2020 do 7.1.2021 částkou 3 553,64 Kč splatnou dne 15.2.2021 a následně doplatkovou částkou 47,49 Kč splatnou dne 15.3.2021. Žalovaná ničeho neuhradila, čímž porušila svou povinnost vyplývající jí z energetického zákona. Proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13.10.2017 (§ 1879 ObčZ), částku 12 252,18 Kč, 3 553,64 Kč a částku 47,49 Kč, tj. celkem 15 853,31 Kč. 21. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se plněním svého závazku (zaplacením ceny elektřiny) v prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalované připadl na den následující po splatnosti jednotlivých faktur. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 22. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Ve výroku II. rozsudku proto soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci plně úspěšná náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), třech režijních paušálů po