21 C 61/2023-114 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11.1.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí v záhlaví tohoto usnesení uvedenou částku jako úhradu za elektřinu dodanou žalované v období od 18.12.2020 do 9.3.2021 do odběrného místa na adrese [adresa], a to na základě Smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 17.12.2020. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 3.3.2023 č.j. 21 C 61/2023-102 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo žalobkyni doručeno dne 6.3.2023 a žalované dne 9.3.2023. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V podání ze dne 9.3.2023 pouze uvedla, že od února 2021 bydlí v jiném městě. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17.12.2020 plyne, že dne tohoto dne uzavřeli účastníci smlouvu pro dodávku elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], a to od 18.12.2020 do 31.10.2023. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu dodané elektřiny. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 6. Z řádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne 12.2.2021 s [variabilní symbol] plyne, že žalobkyně vyúčtovala žalované za spotřebovanou elektřinu v období od 18.12.2020 do 10.2.2021 částku 8 932,26 Kč, splatnou dne 1.3.2021. 7. Z mimořádné faktury za elektřinu – konečného účtu ze dne 22.3.2021 s [variabilní symbol] plyne, že žalobkyně vyúčtovala žalované za spotřebovanou elektřinu v období od 11.2.2021 do 9.3.2021 částku 4 663,65 Kč, splatnou dne 8.4.2021. 8. Z výzvy ze dne 29.11.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 8 932 Kč a 4 664 Kč, mínus zaplacených 1 500 Kč, tedy k úhradě částky 12 096 Kč. 9. Z e-mailové výzvy ze dne 29.11.2021 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím e-mailu k úhradě částky 12 096 Kč. 10. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 11. Podle § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1958 odst. 2 ObčZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla v písemné formě platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb.), podle níž žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně za elektřinu dodanou žalované v období od 18.12.2020 do 10.2.2021 vyúčtovala žalované částku 8 932,26 Kč splatnou 1.3.2021 a za období od 11.2.2021 do 9.3.2021 částku 4 663,65 Kč, splatnou dne 8.4.2021. Žalovaná uhradila pouze částku 1 500 Kč, zbytek neuhradila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, tj. povinnost zaplatit cenu za dodanou elektřinu. Proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 096 Kč. 14. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla se splněním svého závazku (zaplacením ceny elektřiny) v prodlení (§ 1968 věty první ObčZ). Tím vzniklo žalobkyni právo požadovat po ní úrok z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalované připadl na den následující po splatnosti jednotlivých faktur, tj. ohledně částky 8 932,26 Kč na den 2.3.2021 a ohledně částky 4 663,65 Kč na den 9.4.2021. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 15. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná byla, ještě před splatností předmětné projednávané pohledávky žalobkyně, od června roku 2018 v úpadku. Jedná se tak o nově vzniklý dluh, o němž soud rozhodl tímto rozsudkem. V únoru 2023 bylo insolvenční řízení vůči žalované skončeno. 16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě soud přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. plně úspěšné žalobkyni náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 1 000 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony (zaslání předžalobní výzvy a podání žaloby) po 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.