23 C 129/2023-12 — Okresní soud v Chomutově

Manželka se domáhala rozvodu manželství s tím, že manželské soužití ukončili 1. 4. 2023 pro dlouhodobé vzájemné neshody a citové odcizení a ohledně narušení vzájemné důvěry. Manžel se k rozvodu připojil. Na základě provedeného dokazování, zejm. oddacího listu, rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 5. 2023, č.j. 17Nc 15/2023-32, který nabyl právní moci dne 24. 5. 2023 a na základě shodných skutkových tvrzení účastníků, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Kadani. Manželské soužití manželé ukončili 1. 4. 2023. Z jejich manželství se narodili nezl. [jméno], [datum narození], nezl. [jméno], [datum narození] a nezl. [jméno], [datum narození], děti byly na základě soudem schválené dohody rodičů svěřeny pro dobu po rozvodu rodičů do péče manželky, manžel se zavázal přispívat na výživu nezl. [jméno] částkou 3 000 Kč měsíčně, na výživu nezl. [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně a na výživu nezl. [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně. Podle § 755 odst. 1,3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Podle § 756 obč. zák. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Podle § 758 obč. zák. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v daném případě jsou zákonné podmínky rozvodu splněny. S ohledem na hloubku rozporů mezi účastníky, délku odloučení a postoj manželů k dalšímu trvání manželského soužití soud dospěl k závěru, že manželské soužití účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud na straně obou manželů, kdy došlo ke vzájemnému odcizení a ztráty důvěry s ohledem na čas trávený manželkou se studiem a s ohledem na žárlivost manžela. Pokud jde o nezletilé děti účastníků, jejich poměry pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny pravomocným rozsudkem soudu tak, že na základě soudem schválené dohody rodičů jsou děti v péči manželky, manžel na ně platí pravidelně výživné, rozvodem manželství se tedy v jejich faktických poměrech nic bezprostředně nezmění. Vzhledem k splnění všech zákonných předpokladů pro rozvod manželství, soud žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, v platném znění). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství podle výsledku řízení, neboť soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení.