30 C 5/2023-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 29. 6. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 16. 12. 2021 uzavřela s žalovaným Dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, na základě které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni celkem částku ve výši 14 089 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni kalendářního měsíce počínaje 25. 12. 2021 a konče 25. 12. 2022, přičemž poslední splátka splatná dne 25. ledna 2023 měla činit 1 089 Kč. Dluh vznikl na základě smlouvy o úvěru [číslo] která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 19. 4. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že pokud žalovaný dluh uzná, zakládá se tím vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, popřípadě zanikl či byl převeden na jiného. Dlužník tedy musí skutečnost, že závazek nevznikl či zanikl, prokázat a nestačí, aby existenci dluhu pouze popřel. Žalovaný žalobkyni podle dohody neplnil nic. Dluh ve výši 14 089 Kč se stal splatným k 26. 12. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného o úhradu dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 25. 1. 2022. Výzva byla v souladu s článkem III.4 Dohody odeslána dne 25. 1. 2022 na e-mailovou adresu žalovaného [email] uvedenou v záhlaví Dohody. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný dne 16. 12. 2021 podepsal dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, ve které se zavázal zaplatit dluh ve výši 14 089 Kč, který vznikl na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 19. 4. 2021 a který ke dni 10. 12. 2021 trval. 4. Z uvedené dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři soud dále zjistil, že smluvní strany se dohodly, že dlužník uhradí věřiteli svůj dluh na bankovní účet právního zástupce věřitele vedený u [právnická osoba] ve splátkách, jejichž výše a splatnost nebyla v uvedené dohodě stanovena, ale bylo odkázáno na splátkový kalendář, který tvořil Přílohu č.1 této dohody. 5. Z uvedené dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři soud dále zjistil, že v článku II. odst. 4 strany sjednaly, že v případě prodlení dlužníka bude povinnost věřitele k zaslání výzvy k plnění splněna, pokud věřitel odešle výzvu k plnění na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou v záhlaví této dohody. 6. Z přílohy číslo 1 k Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři soud zjistil, že splátky byly stanoveny na 1 000 Kč měsíčně s tím, že splatnost první splátky nastala 25. 12. 2021 a splatnost každé další splátky k 25. dni v měsíci až do 25. 1. 2023, kdy splátka činila 1 089 Kč a byla sjednána ztráta výhody splátek (čl. III.1 Dohody). 7. E-mailovou komunikací z [email] na adresu [email] ze dne 25.1.2022 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že převzali zastoupení věřitele a vyzvali žalovaného o úhradu dlužné částky na účet ve výzvě uvedený ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy. 8. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Podle ustanovení § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Jak ovšem vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. listopadu 2005, sp. zn. 21 Cdo 426/2005, splatnost celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nastává až okamžikem, kdy věřitel dlužníka o její zaplacení požádal, nikoli okamžikem, kdy tak v souladu se smluvním ujednáním učinit mohl. Znovu např. v usnesení sp. zn. 20 Cdo 3782/2018, ze dne 3. 12. 2018, Nejvyšší soud ČR uvedl, že k zesplatnění (celého dluhu) nedochází rovněž ani okamžikem, kdy oprávněný mohl o zesplatnění (celé pohledávky) požádat, ale neučinil tak. 10. V daném případě měla žalobkyně ve lhůtě počínající uplynutím splatnosti prvé splátky tj. od 26.12.2021 až do 25.1.2022 požádat žalovaného o zaplacení celého dluhu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala emailem žalovanému výzvu k úhradě celého dluhu dne 25.1.2022. Dluh se tedy stal splatným dne 26.12.2021, neboť žalobkyně řádně uplatnila ztrátu výhody splátek. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 089 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.