34 C 409/2021-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 803,26 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], jež zanikla fúzí krom jiného se žalobkyní, jako nástupnickou společností, uzavřela se žalovanou dne 12. 5. 2004 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) s úvěrovým rámcem 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Splatnost jednotlivých splátek byla vždy do 20. dne kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku 692 077,60 Kč. Na splátkách pak uhradila částku 746 154,23 Kč. Žalovaná své závazky ze Smlouvy porušila, pročež žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 12. 8. 2021. Žalovaná své závazky nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne 12. 8. 2021 a ani přes následnou předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Předmětem žaloby je tak částka 99 382,74 Kč na jistině, částka 280 Kč jako vyúčtování poplatků, částka 75 Kč jako poplatky za pojištění, částka 300 Kč jako náklady vymáhání, částka 765,52 Kč jako vyúčtované smluvní pokuty, částka 34 144,85 Kč představující kapitalizovaný úrok od 13. 8. 2021 ke dni sepsání žaloby ve výši 26,28 % z částky 99 382,74 Kč, úrok 26,28 % ročně z částky 99 382,74 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení s přihlédnutím k § 122 zák. č. 257/2016 Sb. – tedy reálně 8,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 27. 8. 2021 ke dni sepsání žaloby ve výši 1 901,47 Kč v sazbě 8,5 % ročně a zákonný úrok z prodlení v zákonné sazby od 16. 11. 2021 do zaplacení z částky 100 803,26 Kč, což je součet požadované jistiny, poplatků a smluvních pokut. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 4. 4. 2022 v tom smyslu, že uzavření Smlouvy potvrdila, svou nemožnost splácet poskytnutý úvěr zdůvodnila situací ohledně korona viru. Žalovaná dále poukázala na svou invaliditu prvního stupně a špatnou ekonomickou situaci. Z tohoto důvodu navrhla, aby bylo řízení pro nemajetnost zastaveno. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den 20. 1. 2023, z něhož se žalovaná omluvila, žalobkyně se zúčastnila prostřednictvím svého zástupce. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy, jejíž součástí na rubové straně jsou i Úvěrové podmínky, soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 12. 5. 2004 v rámci služby žalobkyně [příjmení] [jméno] karta yes – revolvingový úvěr. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bezúčelový revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 10 000 Kč. Minimální výše měsíční splátky byla stanovena na 4 % z dlužné částky. Úroková sazba byla určena odkazem na sazebník poplatků a odměn. 6. Ze žádosti o změnu úvěrového rámce soud zjistil, že žalovaná dne 16. 11. 2006 požádala o navýšení úvěrového rámce dle Smlouvy o částku 5 000 Kč, což jí bylo schváleno. 7. Z výpisů z účtu soud zjistil, že žalovaná za ke dni 30. 11. 2017 měla úvěrový rámec 60 000 Kč, přičemž měla předschválený úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč, úroková sazba činila 26,28 % ročně. Dále bylo zjištěno, že ke dni 31. 12. 2017 měla žalovaná úvěrový rámec již 100 000 Kč, úroková sazba činila 26,28 % ročně. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vznikla rozdělením společnosti [právnická osoba] a přešlo na ni jmění dle projektu rozdělení. 9. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že v jejích hlavě 6 § 10 bylo uvedeno, ž měsíční úroková sazba je uvedena v aktuálním sazebníků poplatků a odměn. 10. Z příručky [anonymizováno] karta [příjmení] [jméno] soud zjistil, že dle sazebníku, který byl součástí této příručky byla měsíční úroková sazba 2,19 %. Tuto částku soud přepočetl na roční sazbu, která odpovídá hodnotě 26,28 % (12 * 2,19). 11. Z podacího archu ze dne 13. 8. 2021 soud zjistil, že tohoto dne byla žalobkyní zaslaná zásilka žalované. Toto datum odpovídá datu výzvy ke splacení celého úvěru. 12. Z podacího archu ze dne 8. 10. 2021 soud zjistil, že tohoto dne byla žalobkyní zaslaná zásilka žalované. Toto datum odpovídá datu předžalobní výzvy. 13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná na základě Smlouvy čerpala celkem částku 692 077,60 Kč, přičemž celková pohledávka činila 883 137,25 Kč, a uhradila na jistinu celkem 592 694,86 Kč, celkem pak 746, 154,23 Kč. Dlužná jistina tak činí částku 99 382,74 Kč, náklady vymáhání činí 300 Kč, poplatek za pojištění 75 Kč, poplatky za výpisy z účtu 280 Kč, smluvní pokuty 765,52 Kč. 14. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 12. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 128 529,23 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 15. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 133 522,28 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 16. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 17. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 18. Dne 12. 5. 2004 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Tento úvěrový byl posléze navyšován až na částku 100 000 Kč, a to buď na základě písemných dokumentů nebo faktickým přečerpáním úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Splatnost jednotlivých splátek byla vždy do 20. dne kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku 692 077,60 Kč. Na splátkách pak uhradila částku 746 154,23 Kč. Žalovaná své závazky ze Smlouvy porušila, pročež žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni 12. 8. 2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 7. 10. 2021 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 19. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění, (dále jen„ ObchZ“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Dle § 365 ObchZ, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 21. Dle § 369 ObchZ. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. 22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva jako smlouva o úvěru dle § 497 ObchZ. Vzhledem k tomu, že žalovaná přestala plnit své závazky ze Smlouvy řádně a včas, vyzvala ji žalobkyně k úhradě dlužných pohledávek ze Smlouvy. Žalovaná této výzvě nevyhověla, čímž se dostala do prodlení ve smyslu § 365 a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat i úroky z prodlení ve smyslu § 369 ObchZ. Obchodní úroky jsou od 16. 11. 2021 požadovány pouze ve výši 8,25 % ročně, zákonné úroky z prodlení pak v sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní žalobní legitimace pak vyplývá z provedené přeměny předchůdkyně žalobkyně formou rozdělení. 23. V otázce zvýšení úvěrového rámce soud vyšel primárně z poznatku, že Smlouva jako taková trvala od svého vzniku do zesplatnění úvěru více jak 15 let a jednotlivé úvěrové rámce se vždy zobrazovali na výpisech z kreditní karty, která byla navázaná ke Smlouvě. Žalovaná tak nemohla nevědět jejich výši a svým aktivním jednáním ve formě překročení původních úvěrových rámců si tyto navyšovala, což vyplývá např. z předložených výpisu z účtu za období listopadu a prosince 2017. Obdobně se soud postavil i ke zkoumání platnosti sjednání úrokové sazby za poskytnuté prostředky. Soudu je známo, že v současné době je sjednání úrokové sazby formou odkazu na sazebník třeba považovat za neplatné pro rozpor s ochranou spotřebitele, na druhou stranu se zde však jedná o smlouvu uzavřenou v roce 2004, kdy tato praxe byla běžná, žalovaná využívala předmětnou kartu více jak 15 let a úroková sazba byla vždy uvedena na jednotlivých bankovních výpisech. Soud navíc vzal v potaz, že i pokud by takto sjednaná výše úroků byla neplatnou (což si soud nemyslí), tak by absence tohoto ujednání nezpůsobovala dle § 502 ObchZ neplatnost Smlouvy jako takové a ani zánik povinnosti hradit úroky. 24. V návaznosti