9 C 76/2023-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 26.8.2022 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný řídil dne 16.10.2021 ve 22:15 hodin v ulici [ulice], [obec] [část obce] bez připoutání vozidlo Hyundai Tuscon [registrační značka]. Zřejmě v důsledku požití alkoholických nápojů vyjel vlevo mimo pozemní komunikaci, kde přední částí narazil do kovového zábradlí silniční propusti. Přivolanou hlídkou OOP [obec] byl zjištěn vznik hmotné škody na vozidle a na kovovém zábradlí. Žalovaný byl opakovaně vyzván k podrobení se dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi, kterou odmítl. Dne 18.10.2021 se žalovaný dostavil k podání vysvětlení na dopravní inspektorát [obec]. Doznal, že vozidlo Hyundai Tuscon řídil sám. Také uvedl, že si není vědom výzvy policistů k podrobení se odbornému měření na alkohol. Z titulu pojistné smlouvy [číslo] v rámci pojistné události [číslo] vyplatila žalobkyně dne 17.3.2022 poškozené Krajské správě a údržbě silnic za poškození kovového zábradlí částku ve výši 13 801 Kč. Podle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o povinném ručení má žalobkyně, jakožto pojistitel, právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, protože žalovaný se bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit na výzvu příslušníka Policie ČR zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnila, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 13 801 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzván předžalobní výzvou dle ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dne 28.6.2022, zaslanou na jedinou žalobkyni známou adresu žalovaného. Žalovaný se mohl s touto výzvou seznámit nejpozději dne 12.7.2022 Žalovaný ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dopisem ze dne 16.3.2022 potvrdila registraci škodné události z povinného ručení s tím, že přijala hlášení škodné události z pojistné smlouvy [číslo] s následujícími údaji: Datum vzniku škodné události: 16.10.2021, uvedená škodní událost byla zaregistrována pod [číslo]. Pojistnou smlouvou [číslo] bylo zjištěno, že řidič škodícího vozidla uzavřel se žalobkyní smlouvu pro Autopojištění [anonymizována tři slova], na základě které platil roční pojistné ve výši 5 626 Kč. Z detailní relace o dopravní nehodě [číslo jednací] bylo zjištěno, že dne 16.10.2021 ve 22:15 hodin v obci [obec] [část obce], ul. [ulice], u kapličky řídil nezjištěný řidič vozidlo zn. Hyundai Tuscon [registrační značka], který nezjištěným způsobem vjel vlevo mimo pozemní komunikaci, kde přední částí narazil do kovového zábradlí silniční Propusti. Přivolanou hlídkou OOP [obec] byl na místě zjištěn [celé jméno žalovaného], který uvedl, že vozidlo je jeho dcery, od které ho na splátky kupuje, kdy toto svěřil náhodnému kolemjdoucímu, který vozidlo řídil a on byl jako přední spolujezdec. Nezjištěný řidič s vozidlem havaroval a z místa dopravní nehody utekl neznámo kam, přičemž průběh nehody si nevybavuje jelikož byl ovlivněn alkoholem a dále odmítl odborné měření na alkohol s odůvodněním, že neřídil. Vznikla škoda na vozidle a na kovovém zábradlí. [celé jméno žalovaného] se na místě doznal, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Dne 18.10.2021 se na DI [obec] dostavil osobně [celé jméno žalovaného] k podání vysvětlení, přičemž se doznal, že vozidlo Hyundai Tuscon v době dopravní nehody řídil sám, tedy nebyl spolujezdcem a nikdo další ve vozidle nebyl. Z dopisu poškozenému ze dne 16.3.2022 nazvaného Sdělení výše pojistného plnění, bylo zjištěno, že žalobkyně oznamovala poškozenému, že ukončila šetření pojistné události s tím, že z podkladů, které měla k dispozici, stanovila pojistné plnění, včetně DPH dle faktury v celkové výši 13 801 Kč, a které vyplácí na bankovní účet [číslo] pod specifickým symbolem [číslo]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že byla vystavena společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], celkem na částku 14 760,89 Kč. Z dokladu o vyplacení pojistného plnění bylo zjištěno, že dne 17.3.2022 bylo vyplaceno pojistné plnění v částce 13 801 Kč. Dopisem ze dne 20.4.2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částka 13 801 Kč, nejpozději do 21.5.2022. 5. Zjištěný skutkový stav byl po právní stránce posouzen následujícím způsobem: Odpovědnost za škodu způsobená provozem vozidla je upravena zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), který koncipuje povinnost pojištění způsobem, že v ust. § 1 odst. 2 stanoví, že na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), může provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle ust. § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá. V daném případě žalobkyně prokázala, že žalovaný řídil vozidlo bez připoutání a na výzvu se nepodrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. f) z.č. 168/1999 Sb. bez zřetele hodného důvodu se jako řidič vozidla odmítl podrobit na výzvu příslušníka Policie ČR zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi. 6. V daném případě žalobkyně uhradila poškozenému částku ve výši 13 801 Kč na účet poškozeného. 7. Vzhledem k tomu, že na základě skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala, příčinnou souvislost mezi jednání žalovaného se vznikem škody a následně i regresní nárok na zaplacení žalované částky, soud žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,8 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 801 Kč sestávající z částky 1660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,8 Kč.