18 C 31/2024-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela smlouvu o půjčce č. , hodnota, ze dne 9. 4. 2005 (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit předchůdkyni žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8.4.2006. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 7 295,54 Kč, která byla započtena na dlužný souhrnný poplatek. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 15 000 Kč, nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 2 664,46 Kč a zákonný úrok z prodlení počítaný z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na společnost , právnická osoba, , a to s účinností ke dni 1. 7. 2015. , právnická osoba, následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni a to s účinností ke stejnému dni. O jednotlivých převodech pohledávek byl žalovaný vždy vyrozuměn. Přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:5. Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 9. 4. 2005, na jejím základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal, že peněžní prostředky a souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 9 960 Kč, celkem tedy 24 960 Kč, bude splácet v pravidelných 52 týdenních splátkách každé ve výši 480 Kč. V této Smlouvě také žalovaný potvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že smlouvu mezi sebou uzavřely předchůdkyně žalobkyně a společnost , Anonymizováno, a na jejím základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na společnost , Anonymizováno, .7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na společnost , Anonymizováno, , a současně jej vyzvala k úhradě tohoto dluhu.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, sdělila žalovanému, že pohledávka za jeho osobou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 8. 2018.9. Z výzvy k plnění ze dne 11. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze Smlouvy ve výši 17 664,46 Kč.10. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.11. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, jako smlouvu o půjčce č. , hodnota, ze dne 9. 4. 2005, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 9 960 Kč, celkem tedy 24 960 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (52) ve výši 480 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 7 295,54 Kč, která byla započtena na dlužný poplatek. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnosti , Anonymizováno, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015. Následně společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 2 664,46 Kč od 9.4.2005 do 8.4.2006 Přes upomínku žalobkyně ze dne 11. 9. 2023 žalovaný dluh nezaplatil.12. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, (dále jen „o.z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.13. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč.zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Dle § 658 odst. 1 obč.zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.15. Dle § 517 odst. 1 obč.zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, a dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení.16. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o půjčce. Předchůdkyně žalobkyně si své závazky ze Smlouvy řádně plnila. Žalovaný však svým závazkům nedostál, když nesplatil půjčku a souhrnný poplatek řádně a včas, když uhradil toliko částku 7 295,54 Kč, která byla započtena na část souhrnného poplatku, což je v souladu se pořadím uspokojování nároků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn.33 Cdo 1598/2009). Žalovanému tak ke dni podání žaloby existoval dluh ve výši 15 000 Kč představující dlužnou jistinu poskytnuté půjčky a částky 2 664,46 Kč představující dosud nesplacenou část souhrnného poplatku. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a v plné výši uhrazena, úročí se úrokem v zákonné výši. Žalobkyně tento zákonný úrok z prodlení požaduje od 2. 7. 2015 do zaplacení. Výše sazby úroků z prodlení vyplývá z vyhlášky č. 142/1994 Sb., v rozhodném znění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 mezi předchůdkyní žalobkyně a společností , Anonymizováno, a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní.18. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.19. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.