21 C 218/2024-24 — Okresní soud v Chomutově

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 500 Kč od 1.11.2023 do zaplacení a na nákladech řízení nahradit žalobci částku 6 380 Kč k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Odůvodnění1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 4.3.2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 29 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o zápůjčce splatné do konce roku 2022 zapůjčil žalobce žalovanému částku 45 000 Kč. Žalovaný vrátil žalobci 16 000 Kč, částku 29 500 Kč nevrátil. Dne 16.3.2023 žalovaný písmeně uznal svůj dluh 29 500 Kč vůči žalobci co do důvodu a výše a zavázal se dluh uhradit nejpozději do 30.9.2023. Dluh žalovaný neuhradil ani po písemné výzvě k plnění, kterou žalovaný převzal dne 5.2.2024.2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 7.8.2024 č.j. 21 C 218/2024-19 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 8.8.2024 a žalovanému dne 26.8.2024.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:5. Z Uznání dluhu ze dne 16.9.2023 plyne, že žalovaný (dlužník) vůči žalobci (věřiteli) uznal co do důvodu a výše dluh ve výši 29 500 Kč vzniklý z nevrácené smluv o zápůjčkách uzavřených mezi účastníky v roce 2020, kdy byla žalovanému ze strany žalobce v hotovosti zapůjčena bezúročně dne 1.12.2020 částka 10 000 Kč splatná nejpozději do konce roku 2022, dne 21.12.2020 byla v hotovosti zapůjčena částka 15 000 Kč splatná do konce roku 2022, dne 12.11.2021 byla zapůjčena částka 10 000 Kč a dne 8.3.2021 částka 1 000 Kč splatná do konce roku 2022 a dále dluh ve výši 9 500 Kč jako dohodnutá cena za opravu automobilu dlužníka provedenou věřitelem se splatností do konce roku 2022. Z celkového dluhu ve výši 45 500 Kč uhradil žalovaný věřitele 16 000 Kč, zbytek ve výši 29 500 Kč dosud neuhradil. Zároveň se žalovaný zavázal dluh ve výši 29 500 Kč uhradit věřiteli v měsíčních splátkách po 5 900 Kč, splatných nejpozději do 20. dne toho kterého měsíce, počínaje měsícem dubnem 2023. V případě dlužníkova prodlení s úhradou kterékoliv splátky, ztrácí žalovaný výhodu splátek, zbývající částka dluhu se stává splatnou ihned. Listin je v jejím závěru opatřena podpisem žalobce a žalovaného.6. Z výzvy ze dne 5.2.2024 plyne, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu 29 500 Kč. Tato litina je v levém dolním rohu opatřena podpisem žalovaného.7. Skutkový závěr: žalobce poskytl žalovanému dne 1.12.2020 v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, dne 21.12.2020 ve výši 15 000 Kč, dne 12.11.2021 ve výši 10 000 Kč a dne 8.3.2021 ve výši 1 000 Kč. Dohodnutá cena za opravu automobilu žalovaného, kterou provedl žalobce, činila 9 500 Kč. Žalovaný se zavázal všechny poskytnuté peněžní prostředky a cenu opravy automobilu vrátit žalobci do konce roku 2022. Žalovaný dne 16.3.2023 písemně uznal vůči žalobci co do důvodu a výše svůj dluh ze smluv o zápůjčkách, a to ve výši 36 000 Kč a dluh za neuhrazenou cenu opravy automobilu ve výši 9 500 Kč, ponížený o již uhrazenou částku 16 000 Kč, tedy dluh ve výši 29 500 Kč a přislíbil jej uhradit formou splátek po 5 900 Kč měsíčně, počínaje měsícem dubnem 2023. Žalovaný neuhradil žádnou splátku, dluh se stal splatným. I přes výzvu žalobce ze dne 5.2.2024 žalovaný peněžní prostředky žalobci nevrátil.8. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.11. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřeny smlouvy o zápůjčkách, na jejichž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 36 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté částky žalobci vrátit nejpozději do konce roku 2022 (§ 2390 ObčZ). Dále žalobce provedl pro žalovaného opravu jeho automobilu za dohodnutou cenu 9 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit do konce roku 2022 (§ 2586 a násl. ObčZ). Žalovaný uhradil žalobci pouze částku 16 000 Kč, zbytek ve výši 29 500 Kč dosud neuhradil. Žalovaný v písemném prohlášení ze dne 16.3.2023 svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše (29 500 Kč) uznal a přislíbil jej zaplatit v měsíčních splátkách po 5 900 Kč; první splátka byla splatná v dubnu 2023. Soud má tudíž za to, že dluh ve výši 29 500 Kč v době uznání trval (§ 2053 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil žalobci žádnou splátku, stal se celý dluh dle ujednání účastníků splatným dnem následujícím po prodlení, tj. dnem 1.5.2023. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 5.2.2024, jehož převzetí žalovaný stvrdil svým podpisem na Výzvě, k úhradě celého dluhu. Žalovaný však ničeho neuhradil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu s ustanovení § 2390 ObčZ, tj. povinnost vrátit zapůjčené peněžní prostředky a zaplatit cenu díla (opravu automobilu).12. S ohledem na vše výše uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 29 500 Kč.13. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku (vrácením zápůjčky a ceny díla) v prodlení, a žalobce tak má právo požadovat po něm podle § 1970 ObčZ i úroky z prodlení. První den prodlení žalovaného připadl na den následující po splatnosti celého dluhu, tj. na den 1.5.2023. K prvnímu dni prodlení činila výše úroku z prodlení 15 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství pohledávky tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě měl žalobce ve věci plný úspěch, a proto mu soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce činí celkem částku 6 380 Kč, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 180 Kč, odměny advokáta žalobce v celkové výši 4 600 Kč účtované podle § 7 bodu 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) za 2 úkony právní služby po 2 300 Kč (tj. za převzetí a přípravu zastoupení a za sepis žaloby), 2 režijních paušálů po 300 Kč účtované podle § 13 odst. 4 vyhlášky. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).15. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.