22 C 84/2017-210 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 12.4.2017 domáhal obnovení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť v pracovním poměru u žalované utrpěl dne 22.8.2007 pracovní úraz levé ruky, byl žalovanou odškodněn a do 30.6.2015 mu byla poskytována náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle tehdy platného zákoníku práce ust. § 371. Ke dni 1. 7. 2015 , právnická osoba, (dále jen pojišťovna) ukončila vyplácení náhrady, neboť u žalobce došlo ke vzniku nového obecného onemocnění, které jej samo o sobě vyřadilo z původní profese. Toto obecné onemocnění však pominulo a žalobce požadoval, aby mu náhrada byla vyplácena dále. K tomu však nedošlo. Žalobce uvedl, že je pravdou, že se u něj projevilo na pravé ruce onemocnění tzv. syndrom karpálního tunelu a z tohoto důvodu se v červenci roku 2015 podrobil operaci. Zhoršený stav však odezněl a dle lékařských zpráv byl žalobce schopen pravou rukou vykonávat původní profesi od listopadu 2015. Stav levé ruky zůstal nezměněn. Žalobce s těmito skutečnostmi seznámil pojišťovnu, která prováděla odškodnění. Doložil i lékařské zprávy. Požadoval, aby mu byla náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti opětovně vyplácena, a to od listopadu 2015. Při stanovení náhrady vycházel z toho, že pravděpodobný hrubý měsíční výdělek před vznikem škody, to je za rok 2007, činil 24 015 Kč hrubého. Od tohoto pravděpodobného výdělku byla odečítána minimální mzda, která činila 8 000 Kč měsíčně. Výše náhrady za ztrátu na výdělku se každoročně v důsledku nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) měnila. Pro rok 2016 upravilo výši náhrady nařízení vlády číslo 351/2015 Sb. ze dne 7. 12. 2002 a došlo ke zvýšení o 40 Kč. Pro rok 2017 upravil výši náhrady nařízení vlády číslo 443/2016 Sb. ze dne 14. 12. 2014, kdy došlo ke zvýšení o 2,2 %. Žalobce byl přesvědčen o tom, že příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody byla obnovena nejpozději od 1. 11. 2015. Jeho nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu skončení pracovní neschopnosti zanikl pouze na přechodnou dobu, když se zhoršil jeho zdravotní stav v důsledku obecného onemocnění. Žalobce byl přesvědčen o tom, že příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody byla obnovena, když odezněly jeho zdravotní potíže způsobené syndromem karpálního tunelu a výplata náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti tak měla být obnovena nejpozději v listopadu 2015.2. Při podání žaloby se žalobce domáhal náhrady za měsíc listopad a prosinec roku 2015 ve výši celkem 38 486 Kč (2 x 19 243Kč), rok 2016 ve výši 231 396 Kč a první čtvrtletí roku 2017 celkem ve výši 59 649 Kč. Celkem částky ve výši 329 531 Kč.3. Písemným podáním ze dne 9.6.2021 rozšířil žalobce žalobu o další roky a sice o druhé, třetí a čtvrté čtvrtletí roku 2017. V roce 2017 v únoru nastoupil žalobce do zaměstnání, a proto místo minimální mzdy byla odečítána skutečná hrubá mzda. Zbytek roku 2017 (duben až prosinec) činil výpočet náhrady částku ve výši 137 883Kč. Rozdíl oproti žalobě podané v roce 2017 za měsíce leden až březen činil 3 870 Kč. V roce 2016 činil tento rozdíl oproti žalobě podané v roce 2017 částku 8 400 Kč. Pro rok 2018 vypočetl žalobce nárok na náhradu ve výši 186 763 Kč. Pro rok 2019 vypočetl žalobce náhradu ve výši 147 932 Kč. Pro rok 2020 vypočetl žalobce náhradu ve výši 141 925 Kč. Pro leden roku 2021 vypočetl žalobce náhradu na 18 541 Kč. Celkové zvýšení oproti žalobě podané v roce 2017 činilo 620 774Kč. (137 883 +186 763 +147 932 +141 925 +18 541 - 8400 - 3870). Usnesením ze dne 21.6.2021 č.j. 22 C 84/2017-50 soud změnu žaloby o 620 774 Kč připustil. Právní mocí tohoto usnesení ke dni 15.9.2021 se žalovanou částkou stala částka ve výši 950 305Kč.4. Žalovaná k věci uvedla, že nárok žalobce neuznává a s argumenty žalobce zásadně nesouhlasí. Uvedla, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci hradit škodu do té doby, dokud nenastane skutečnost, která představuje změnu okolností, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tj., dokud nedojde k tzv. změně poměrů ve smyslu ustanovení § 390 odst. 1 zák. práce. Nejedná se tedy o to, zda v průběhu doby odpadne některý z předpokladů pro vznik nároku, nýbrž naopak, zda po vzniku nároku nastane skutečnost, s níž zákon spojuje zánik nároku. O právně relevantní změnu poměrů se jedná jen tehdy spočívá-li změna poměrů přímo v osobě žalobce a jde-li o změnu podstatnou. Žalovaná dále uvedla, že ke změně poměrů na straně žalobce došlo z důvodu vzniku nového obecného onemocnění na pravé ruce žalobce, které žalobce vyřadilo z výkonu původní profese. Proto se jedná o podstatnou změnu poměrů dle ustanovení § 390 zák. práce a nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu skončení pracovní neschopnosti dle ustanovení § 371 zák. práce od 1. 7. 2015 zanikl.5. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení, co do plnění náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti představovaného částkami za 2. a 4. čtvrtletí roku 2017 a plnění za leden, únor, březen, duben a květen 2018 a prvních devět dní měsíce června 2018, když žalobce tyto u soudu uplatnil dne 9.6.2021. Tato plnění v souhrnu představovala částku ve výši 220 602,70 Kč.6. Soud posoudil důvodnost námitky promlčení ve smyslu ust. §§ 609 – 653 o.z., neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 2341/2019 platí, že promlčení práv na jednotlivá plnění vyplývající z nároku zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a vzniklých v době po 31. 12. 2013 se řídí těmito ustanoveními, i když k pracovnímu úrazu zaměstnance a vzniku práva na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti došlo před 1. 1. 2014. Přechodné ustanovení § 3036 o.z. se zde neuplatní, neboť lhůty k uplatnění práv na jednotlivá plnění vyplývající z nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklých v době od 1. 4. 2017 do 9.6.2018 začaly běžet až po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb..7. Podle ust. § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.8. Podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.9. Podle ust. § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá 3 roky.10. Aplikací shora uvedených ustanovení na řešenou věc dospěl soud k závěru, že nárok na plnění náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 220 602,70 Kč za shora uvedené období byl promlčen.11. Skutkový stav byl v řízení zjištěn ze shodných tvrzení účastníků, z výpovědi žalobce, důkazů listinných a zejména ze znaleckého posudku znalce z oboru Zdravotnictví - Zdravotnická odvětví různá, posudkové lékařství, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobce pracoval u žalované, která se zabývala vývojem, výrobou a prodejem dveřních a okenních klik, jako dělník-zámečník.12. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce pracoval na stroji - karuselu, na kterém kliky leštil. Kliky se při leštění musely nasazovat do držáků, které se otvíraly a zavíraly. Na takovém karuselu bylo těch držáků třeba přes 30 a ne každý držák šel snadno ve smyslu, bez použití síly, otevřít. Často se stávalo, že kliku bylo potřeba silou vyškubnout. V roce 2004 začala žalobce z této práce bolet ruka.13. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že se s bolestí ruky léčil a bylo zjištěno, že má namožené šlachy. Nakonec se podrobil operaci a nadále pokračoval v práci na uvedeném karuselu.14. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že v roce 2007 se mu stal pracovní úraz, kdy při vytahování kliky z držáku zavadil levou rukou o druhou kliku, která v držáku ještě byla a uhodil se do hřbetu levé ruky. Na levé ruce se mu udělala boule a žalobce se musel podrobit operaci. Tento pracovní úraz mu zaměstnavatel odškodnil a žalobce pobíral tzv. rentu.15. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že po zaléčení levé ruky byl od karuselu přeřazen na jinou práci, která spočívala v přípravě materiálu pro výrobu.16. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že asi v roce 2010 byl přeřazen na slévárnu, kde pracoval na Pískovačce - stroji, na kterém se očišťovaly už opálené formy, aby mohli být znovu použity. Forma se dala na držák a potom se ručně pískovala pistolí, kterou žalobce držel v pravé ruce a levou rukou formu otáčel, aby se dostal do všech míst a forma byla čistá. V pravé ruce držel žalobce pistoli a levou rukou formu otáčel.17. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že po úraze nesměl žalobce pracovat s vibračními nástroji a odmítl tedy přeřazení na práci, která spočívala v broušení klik.18. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že