24 C 139/2024-98 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 26. 9. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným s tím, že se jedná o nesplacenou půjčku podle smlouvy č. , tel. číslo, , uzavřené dne 14. 7. 2005 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, Na základě citované smlouvy uvedená společnost půjčila žalovanému 15 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách. Žalovaný však plnil pouze částečně, když zaplatil jen 12 200 Kč, přičemž uhrazené plnění bylo v souladu se smlouvou započteno nejprve na poplatek a následně na jistinu. Žalovaný tak zůstal dlužen 12 760 Kč, se kterými byl v prodlení nejdéle od 13. 7. 2006, kdy měla být půjčka splacena. Žalobou uplatněný nárok pak byl smlouvou o postoupení pohledávek postoupen žalobkyni.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listiny nazvané smlouva o půjčce soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 14. 7. 2005 žalovaný a společnost , právnická osoba, (dále také jen „společnost“). Společnost se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 480 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy s tím, že platby budou nejprve použity na souhrnný poplatek a teprve poté na jistinu. Součástí smlouvy se pak prostřednictvím tzv. včleňovací doložky staly smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které mimo jiné upravují úrokovou sazbu. Podpisem této listiny žalovaný stvrdil, že mu byla částka 15 000 Kč v hotovosti předána.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 11. 6. 2015 postoupila za úplatu soubor pohledávek společnosti , Anonymizováno, a to mimo jiné včetně pohledávky za žalovaným uplatněné v tomto řízení.5. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že jím společnost žalovanému oznámila, že pohledávku za ním se shora citované smlouvy postoupila společnosti , Anonymizováno, Z přiloženého poštovního podacího archu se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 3. 8. 2015.6. Z dopisu ze dne 11. 9. 2018 soud zjistil, že jím společnost , Anonymizováno, žalovanému oznámila, že pohledávku za ním se shora citované smlouvy postoupila žalobkyni. Z přiloženého poštovního podacího archu se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne13.9.2018.7. Z dopisu ze dne 11. 9. 2023 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě 12 760 Kč s příslušenstvím s tím, že pokud tak do 20. 9. 2023 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 12. 9. 2023.8. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost žalovanému dne 14. 7. 2005 poskytla částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč, to vše v pravidelných 52 týdenních splátkách po 480 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy s tím, že platby budou nejprve použity na souhrnný poplatek a teprve poté na jistinu. Žalovaný však dosud zaplatil jen 12 200 Kč. Citovaná pohledávka pak byla nejprve postoupena společnosti , Anonymizováno, která ji následně postoupila žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb.) – dále již jen „obč. zák.“ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.11. Pro smlouvu o půjčce zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje, může být uzavřena ústně, písemně nebo nejčastěji i ve formě tzv. dlužního úpisu, kdy dlužník potvrzuje věřiteli skutečnost, že si od něho peníze půjčil spolu se závazkem je do určité doby věřiteli vrátit. Smlouva o půjčce má přitom reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. V projednávaném případě obsahovala písemná smlouva potvrzení žalovaného, že mu byla částka 15 000 Kč v hotovosti předána. Soud tudíž neměl důvod žalobkyni neuvěřit, že uvedená částka byla žalovanému skutečně předána, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl po celou dobu řízení zcela pasivní, k věci se nevyjádřil a k nařízenému jednání nedostavil. Rovněž sjednaný souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč není nikterak v rozporu se shora citovaným § 657 obč. zák. Poplatek v této formě obvykle odráží náklady věřitele na poskytnutí půjčky a její administraci, včetně zisku a soud jej tudíž neshledal nikterak nepřiměřeným.12. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně úroku z prodlení (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 517 odst. 2 obč. zák., ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném v době, kdy se žalovaný dostal do prodlení s hrazením žalované pohledávky s tím, že výrok soud formuloval v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky (stanovisko ze dne 19. 4. 2006, sp. zn. Cpjn 202/2005, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 39/2006) tak, že úrok z prodlení splatný za dobu do vyhlášení rozsudku vyčíslil přesnou částkou. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.13. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují odměnu za tři úkony právní služby po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba [§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.