24 C 39/2024-39 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 30. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí žalovanou částku spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení s tím, že se jedná o příspěvek nepojištěného podle § 4 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále také jen „zák. č. 168/1999 Sb.“), k jehož úhradě byl žalovaný povinen, neboť v období od 1. 9. 2021 do 7. 4. 2022 provozoval vozidlo reg. zn. , SPZ, s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Příspěvek se skládá z násobku denní sazby za provoz vozidla v uvedeném období bez pojištění ve výši 10 293 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč.2. Žalovaný k věci uvedl, že v rozhodné době již nebyl vlastníkem předmětného vozidla, neboť jej prodal , jméno FO, .3. Z výpisu z registru vozidel soud zjistil, že žalovaný je od 4. 12. 2019 evidován jako vlastník a provozovatel vozidla , jméno FO, reg. zn. , SPZ, (do 11. 10. 2020 , Anonymizováno, ), VIN: , VIN kód, , s objemem válců 1 689 cm3. Z přiložených údajů o pojištění pak soud zjistil, že k tomuto vozidlu bylo v období od 4. 12. 2019 do 9. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u , Anonymizováno, ., kde byl jako vlastník a provozovatel uveden žalovaný. Pojistníkem byla , jméno FO, , přičemž toto pojištění zaniklo pro neplacení pojistného.4. Z dopisu ze dne 2. 6. 2022 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, za období od 1. 9. 2021 do 7. 4. 2022 (219 dnů), kdy vozidlo reg. zn. , SPZ, s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, bylo provozováno nepojištěné. Denní sazba příspěvku činí 47 Kč a za uvedené období tak žalovaného vyzvala k zaplacení 10 293 Kč do 60 dnů od doručení tohoto dopisu. Z předloženého podacího archu soud zjistil, že tento dopis byl žalovanému téhož dne odeslán a z informace o zásilce se pak podává, že doručen byl 3. 6. 2022.5. Z dopisu ze dne 7. 9. 2022 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení příspěvku v aktuální výši 10 678 Kč.6. Z dopisu ze dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně povolila žalovanému splátkový kalendář k příspěvku nepojištěných za období od 10. 1. 2021 do 18. 4. 2021 ve výši celkem 4 953 Kč. Z předložené žádosti se podává, že o splátkový kalendář bylo požádáno 22. 9. 2021.7. Z listiny nazvané žádost o provedení přepisu vozidla soud zjistil, že žalovaný 27. 6. 2023 žádal na evidenci vozidel přepis vlastnictví na , jméno FO, , neboť mu předmětné vozidlo v listopadu 2020 prodal. K tomu žalovaný uvedl, že kupní smlouvou nedisponuje a na základě této žádosti nebylo vlastnictví přepsáno.8. Z dopisu ze dne 31. 10. 2022 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení 10 293 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč s tím, že pokud tak do 11. 11. 2022 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že tento dopis byl žalovanému odeslán dne 31. 10. 2022.9. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl již od 4. 12. 2019 vlastníkem vozidla , jméno FO, Vaneo 1.7 CDI, reg. zn. , SPZ, (do 11. 10. 2020 , Anonymizováno, ), VIN: , VIN kód, , s objemem válců 1 689 cm3, přičemž v období od 4. 12. 2019 do 9. 1. 2021 bylo k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u ČSOB pojišťovny, a.s., kde byl jako vlastník a provozovatel uveden žalovaný. Pojistníkem byla , jméno FO, , přičemž toto pojištění zaniklo pro neplacení pojistného. Dále již k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti sjednáno nebylo. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 2. 6. 2022 vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, za období od 1. 9. 2021 do 7. 4. 2022 (219 dnů), ve výši 10 293 Kč, při denní sazbě 47 Kč, a to do 60 dnů od doručení dopisu. Tento dopis byl žalovanému doručen 3. 6. 2022. Za předcházející období od 10. 1. 2021 do 18. 4. 2021 byl žalovanému k úhradě příspěvku nepojištěných ve výši 4 953 Kč povolen splátkový kalendář.10. Ohledně skutečnosti, že žalovaný předmětné vozidlo již v listopadu 2020 prodal , jméno FO, soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno důkazní [§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], neboť již s odstupem doby nedisponuje kupní smlouvou a ani v evidenci vozidel nebyl k jeho žádosti údaj o vlastnictví změněn.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu shledal soud žalobu důvodnou. Žalovaný jako vlastník vozidla měl povinnost mít k němu uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Tuto svou povinnost v období od 1. 9. 2021 do 7. 4. 2022 (219 dnů) nesplnil, neboť v tomto období pojištění sjednáno nebylo. V takovém případě má žalobkyně podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek, jehož výši tvoří součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno a denní sazby (§ 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. za užití § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě tedy 219 dnů * 47 Kč. Dále má žalobkyně nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb.), která činí 300 Kč (§ 2a vyhl. č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).12. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 10 593 Kč, a to včetně úroků z prodlení z částky 10 293 Kč jak je žalobkyně požadovala (tedy od pozdějšího data, než by jí podle zjištěného skutkového stavu náleželo) podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč tak sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba [§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Platební místo (k rukám advokáta) soud stanovil podle § 149 odst. 1 o.s.ř.14. Povinnost žalovaného zaplatit žalovanou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaný se nachází v tíživé finanční situaci, své povinnosti se nikterak nevyhýbá a projevil skutečný zájem žalobou uplatněný nárok uspokojit. Za přiměřené považuje soud žalovaným navržené splátky ve výši 500 Kč měsíčně, když žalovaný by i přes několikerá exekuční řízení neměl mít problém tyto splátky ze svého měsíčního příjmu unést a žalovaná pohledávka včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení bude uhrazena v přiměřené době, která neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/1965, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaný dostane do prodlení byť jen s jednou splátkou.