24 C 44/2024-121 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 4. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 14. 2. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok v měsíčních splátkách. Žalovaná však uhradila jen 34 608 Kč, přičemž se splátkou splatnou 15. 7. 2021 se dostala do prodlení a neuhradila ji ani po několikerých upomínkách, proto žalobkyně dopisem ze dne 9. 11. 2023 prohlásila celý zůstatek úvěru splatným.2. Žalovaná k věci uvedla, že od žalobkyně měla úvěr již dříve a sami jí volali, že je již skoro splacen, a že by jí půjčili dalších 50 000 Kč, z čehož by byl ten původní doplacen a zbytek by jí byl převeden na účet. S tím souhlasila, neboť v té době byla ve finanční tísni a bála se, že přijde o hypotéku. To však nevěděla, že na původním úvěru zbývá doplatit ještě cca 22 000 Kč a 10 000 Kč si strhnou za uzavření smlouvy. Smlouvu si tak pořádně přečetla až ve chvíli, kdy jí na účet přišlo jen asi 18 000 Kč, což bylo k ničemu. Do té doby spoléhala na správnost informací sdělených po telefonu. Nějakou dobu se snažila splácet a když měla dojem, že již musí být splaceno, žalobkyni kontaktovala s žádostí o sdělení zůstatku. Když jí sdělili, že zbývá zaplatit ještě cca 125 000 Kč, splácet přestala, nechť rozhodne soud.3. Z listiny nazvané smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že obsahuje údaje o žalobkyni a žalované a dále ujednání, že žalobkyně žalované poskytne úvěr ve výši 50 000 Kč tak, že 21 955 Kč bude použito ke splacení předchozího úvěru podle smlouvy č. , hodnota, , 18 045 Kč bude poukázáno na účet žalované č. , č. účtu, a 10 000 Kč bude započteno na náklady poskytovatele (tj. nebudou vyplaceny). Naproti tomu by měla žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok v sazbě 23 % ročně (celkem 42 603 Kč) v 72 měsíčních splátkách po 1 286 Kč, celkem tedy 92 603 Kč (to je údaj uvedený ve smlouvě, jinak součet splátek činí 92 592 Kč). Smlouva neobsahuje vlastnoruční ani zaručený elektronický podpis žalované. Další skutková zjištění soud z této listiny pro níže vyložený právní názor nečinil. Z fotografie pasu a občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o doklady žalované a z přiložené kontroly se pak podává, že tento občanský průkaz není evidován jako neplatný.4. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za leden 2020 soud zjistil, že se jedná o účet žalované. Žalovaná měla za toto období příjmy 92 942 Kč, z čehož mzda činila jen 37 512 Kč. Zbytek představuje mimo jiné další úvěry. Výdaje činily 95 008,87 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaná splácela další úvěry a na účtu měla sjednaný kontokorentní úvěr. Zatímco měsíc začínala se zůstatkem 457,61 Kč, končila jej se zůstatkem -1 609,26 Kč.5. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba soud zjistil, že žalovaná z účtu č. , č. účtu, žalobkyni poukázala 10 Kč dne 14. 2. 2020.6. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že žalobkyně žalované na účet číslo , č. účtu, dne 14. 2. 2020 poukázala 18 045 Kč.7. Z detailu pohybu –platba převodem uvnitř banky soud zjistil, že si žalobkyně dne 14. 2. 2020 poukázala 21 955 Kč. Jak potvrdila žalovaná, tím byla splacena předchozí smlouva.8. Z jednotlivých detailů transakce soud zjistil, že žalovaná žalobkyni zaplatila na tento úvěr 33 816 Kč.9. Z lustrace žalované v centrální evidenci exekucí soud zjistil, že žalovaná nebyla 14. 2. 2020 účastníkem exekučního řízení.10. Z lustrace žalované v nebankovním registru.cz soud zjistil, že žalovaná byla 13. 2. 2020 hodnocena ratingem B při čtyřech pozitivních lustracích.11. Z výplatní pásky žalované soud zjistil, že v prosinci 2019 měla žalovaná čistý příjem (převodem na účet) 37 512 Kč.12. Z dopisu ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že jím žalobkyně informovala žalovanou, že byla částka 21 955 Kč použita na úvěr podle smlouvy č. , hodnota, , 18 045 Kč jí bylo vyplaceno na účet a částka 10 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele. Nová splátka pak činí 2 163 Kč žalobkyně si bude tyto splátky sama inkasovat.13. Z dopisu ze dne 21. 8. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně (, tituly před jménem, , jméno FO, ) oznamoval žalované, že byl úvěr zesplatněn, on převzal zastoupení žalobkyně a současně žalovanou vyzval k zaplacení celkem 162 008 Kč do 5. 9. 2021, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.14. Z dopisu ze dne 21. 8. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně oznamoval žalované, že byl úvěr zesplatněn, on převzal zastoupení žalobkyně a současně žalovanou vyzval k zaplacení celkem 50 249,01 Kč do 14. 12. 2023, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.15. Z předložených podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dvě zásilky a dále zástupce žalobkyně jednu zásilku.16. Z předložených upomínek soud již pro nadbytečnost žádná skutková zjištění nečinil.17. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tvrzení účastnic soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně disponuje osobními údaji žalované a fotografií jejího občanského průkazu a pasu. Dne 14. 2. 2020 žalobkyně žalované převedla na její běžný účet 18 045 Kč a doplatila si úvěr podle smlouvy č. , hodnota, ve výši 21 955 Kč. Žalovaná naproti tomu žalobkyni zaplatila 34 608 Kč. K tomu je nutno dodat, že žalovaná uváděla, že žalobkyni zaplatila 35 479 Kč, nicméně o tomto svém tvrzení neunesla své břemeno důkazní [§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.]. Soud tak ohledně splacených peněžních prostředků vycházel z částky, na které se účastnice naposledy shodly (34 608 Kč).18. Nutno poznamenat, že s velkou mírou pravděpodobnosti žalobkyně se žalovanou jednala o uzavření úvěrové smlouvy, nicméně žalobkyní předložený text neobsahuje žádný, byť prostý elektronický podpis žalované a žalovaná pak uváděla, že se tak stalo telefonicky, ovšem měla za to, že smlouva byla jiného obsahu. Nebyl tak prokázán obsah takového právního jednání, neboť nelze uzavřít, že listina, kterou žalobkyně označuje jako úvěrovou smlouvu je ta, se kterou by žalovaná snad měla souhlasit. Nicméně i pokud by to prokázáno bylo, bylo by nutno na daný případ aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).19. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně právní předchůdkyně žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě,