16 C 193/2025-34 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 36.715,85 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 1.1.2025 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, dne 31.3.2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000,- Kč. Žalovaná načerpala celkem částku 30.000,- Kč, která měla být splacena nejpozději 31.12.2024. Právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů (včetně tel. čísla a emailové adresy). Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Žalované byly peněžní prostředky vyplaceny dne 31.3.2024 na bankovní účet, který uvedla. Společnost , právnická osoba, uzavřela s žalobcem dne 12.12.2024 smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná byla k plnění vyzvána výzvou ze dne 15.2.2025.Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15.2.2025.V podání ze dne 20.10.2025 žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Před postoupením pohledávky žalovaná uhradila na úvěr celkem částku 21.520,56 Kč, kdy částka 12.789,54 Kč byla započtena na smluvní úroky a částka 8.731,05 Kč byla započtena jistinu. Z důvodu administrativní chyby byla v žalobním návrhu požadovaná jistina bez započtených plateb. Žalobce proto vzal žalobu pro částku 8.731,02 Kč včetně zákonného úroku z prodlení zpět. Žalobce nadále požadoval částku 21.268,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1.1.2025 do zaplacení. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil.Žalovaná potvrdila, že jí byla poskytnuta částka 30.000,- Kč. Smlouva byla uzavřena distančně elektronicky prostřednictvím webové stránky a právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal její úvěruschopnost. Žalovaná má za to, že smlouva je absolutně neplatná a žalobce má nárok pouze na bezdůvodné obohacení. Žalovaná není schopná uhradit dluh najednou. Žije sama, ze svého příjmu hradí náklady spojené s bydlením, kdy jí pomáhají členové rodiny. Její přítel byl gambler, ona se dostala do nepříznivé finanční situace a splácí více dalších úvěrů. Dlužnou částku může splácet po 2.000,- kč měsíčně.Před zahájením jednání dne 20.10.2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět pro částku 8.731,02 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. Soud v souladu s ust. § 96 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.).Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žalobce disponuje osobnímu údaji žalované. Žalobce tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000,- Kč. Na základě tvrzení účastníků soud dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a smlouva o úvěru je tedy neplatná. Soud se proto zabýval, zda na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení, kdy má za prokázané že žalované byla poskytnuta částka 30.000,- Kč.Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.V řízení bylo prokázáno (tvrzením účastníků), že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 30.000,- Kč, tím žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byla žalovaná povinna podle § 2991 odst.1 o.z. vydat. Z tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaná zaplatila celkem částku 21.520,56 Kč. Soud proto žalované uložil povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 8.479,44 Kč )30.000,- Kč – 21.520,56 Kč) a pro zbývající požadované částky a nároky žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst. 2 o.z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalované doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 4.8.2025. Nárok se stal splatným 5.8.2025 a žalovaná se dostala do prodlení od 6.8.2025. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 6.8.2025 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. může soud stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud v dané věci přihlédl, ke skutečnostem, které žalovaná uvedla ohledně své finanční a sociální situace. Vzhledem k těmto skutečnostem a výši přiznané částky soud žalované umožnil plnění ve splátkách po , právnická osoba, ,- Kč vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje listopadem 2025, pod ztrátou výhody splátek. To znamená, že nebude-li některá ze splátek zaplacena ve stanovené lhůtě, stává se splatný celý dluh.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 40.385,35 Kč (částku 36.715,85 Kč + 3.669,50 Kč – úrok z prodlení 12% ročně z částky 36.715,85 Kč od 1.1.2025 do 31.10.2025). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 8.711,84 Kč (jistina – 8.479,44 Kč + 232,40 Kč – úrok z prodlení ve výši 11,5% ročně z 8.479,44 Kč od 6.8.2025 do 31.10.2025). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 21,6%, tomu odpovídá úspěšnost žalované ve výši 78,4%. Poměr úspěchu tedy činí 57% ve prospěch žalované.Náklady řízení žalované v dané věci činí odměna zástupce žalované za dva úkony právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, písemné vyjádření ve věci) po 2.580,- Kč (§7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy předmět řízení činila částka 36.715,85 Kč), odměna zástupce žalované za jeden úkon právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/1996Sb. – účast na jednání soudu dne 31.10.2025) po 1.980,- Kč (§7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy předmět řízení činila částka 21.268,98 Kč), tři náhrady hotových výdajů zástupce žalované za tři úkony právní služby (§11 odst. 1 písm. a), d) vyhl.č. 177/1996Sb. – příprava a převzatí věci, písemné vyjádření ve věci, účast na jednání soudu dne 31.10.2025) po 450,- Kč (§13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996Sb.) s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 1.782,90 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem částka 10.272,90 Kč z toho 57% činí částka 5.855,60 Kč, které soud žalované přiznal.