24 C 281/2025-87 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 16. 8. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu poskytovala peněžní prostředky až do výše naposledy sjednaného limitu 120 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal tyto peněžní prostředky vracet a platit úroky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2,19 % z úvěrového rámce. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný takto vyčerpal 140 978 Kč a zaplatil jen 73 762 Kč. Jelikož se dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 13. 5. 2025. Žalovaná částka se pak skládá z jistiny ve výši 119 189,23 Kč, poplatků za pojištění ve výši 933, 44 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listiny nazvané , Anonymizováno, půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že tato je datována 16. 8. 2022, přičemž místo podpisu žalovaného je zde číselný kód. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně disponuje scanem občanského průkazu žalovaného, bankovní účet uvedený ve smlouvě je účtem žalovaného (sdělení , právnická osoba, ., výpisy z běžného účtu), žalobkyně dále předložila soudu výpis ze svého informačního systému zachycující časovou posloupnost jednotlivých úkonů při registraci a uzavírání smlouvy (dohledání informací o činnosti klienta) a žalovaný uzavření smlouvy nikterak nezpochybnil, soud z této listiny vycházel. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 65 000 Kč, přičemž žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,185 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 420 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Smlouva dále obsahuje údaje o žalovaném, zejména že je zaměstnán s příjmem 22 000 Kč měsíčně, je svobodný, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v podnájmu a příjem ostatních členů domácnosti činí 10 500 Kč. Z přiložených úvěrových podmínek soud zjistil, že mimo jiné zakotvují oprávnění žalobkyně prohlásit celý zůstatek úvěru splatným v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením dvou a více splátek, případně do prodlení delšího tří měsíců.4. Z listiny nazvané dodatek k úvěrové smlouvě ze dne 19. 9. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 85 000 Kč a minimální splátky na 1 857 Kč. Z dalšího dodatku ze dne 21. 10. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 103 000 Kč a minimální splátky na 2 251 Kč. Z dalšího dodatku ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k dohodě o navýšení úvěrového rámce na 120 000 Kč a minimální splátky na 2 622 Kč.5. Z listiny nazvané ověření bonity MLS soud zjistil, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 22 000 Kč, životního minima, příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč) a měsíční splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 420 Kč. Z listiny nazvané karta klienta se pak podává, že žalobkyně vycházela příjmů žalovaného (22 000 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč) a výdajů uvedených v žádosti (4 000 Kč). Žalobkyně pak žalovaného lustrovala v různých registrech bez negativního příznaku. Z úvěrové zprávy (NRKI) soud zjistil, že žalovaný neměl žádný existující úvěr ani kreditní kartu, přičemž jednu žádost již odvolal a čtyři mu byly odmítnuty.6. Z jednotlivých výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 8. 2022 do 31. 12. 2022 soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného (totéž se podává ze sdělení banky), žalovanému sem byla vyplácena mzda a čerpání z revolvingového úvěru od žalobkyně. I přes relativně vysoké příjmy žalovaný udržoval na účtu nízký zůstatek. Z přehledů pohybů na účtech soud zjistil, že v období od 19. 5. 2022 do 12. 8. 2022 měl žalovaný na běžném účtu příjmy 80 327,22 Kč a výdaje 81 948,63 Kč, na druhém běžném účtu příjmy 30 Kč a výdaje rovněž 30 Kč a na spořícím účtu příjmy 22 889,84 Kč a výdaje 25 767,64 Kč.7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 7. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a pod variabilním symbolem , var. symbol, sem byly v období od 17. 8. 2022 do 23. 9. 2024 připsány platby v celkové výši 140 978 Kč. To odpovídá i listině nazvané opis výpisu proplacení smlouvy a stejně tak výpisu čerpání, splátek a úhrad.8. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud dále zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady na výše uvedený úvěr ve výši celkem 73 762 Kč.9. Z dopisu ze dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že jím žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož se dostal do prodlení, vyzývá jej ke splacení celého úvěru ve výši 130 352,91 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 14. 5. 2025.10. Z dopisu ze dne 4. 6. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení celkem 131 817,42 Kč do 11. 6. 2025, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalovanému odeslán 5. 6. 2025.11. Z předloženého znaleckého posudku (jeho výňatku) soud pro nadbytečnost žádná skutková zjištění nečinil, neboť posudek se týkal posouzení důvěryhodnosti vedení elektronické evidence dokládající zřizování a čerpání služeb žalobkyně, avšak žádnou takovou evidenci žalobkyně soudu nepředložila.12. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný dne 16. 8. 2022 uzavřel se žalobkyní pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu č. , hodnota, , kde se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 65 000 Kč, přičemž žalovaný se naproti tomu zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok ve výši 15,9 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,185 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 420 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Postupně pak došlo jednotlivými dodatky k navýšení úvěrového rámce na 85 000 Kč, 103 000 Kč a posledně na 120 000 Kč a stejně tak k navýšení minimální splátky na 1 857 Kč, 2 251 Kč a posledně na 2 622 Kč. Žalobkyně dohromady žalovanému poskytla 140 978 Kč a žalovaný zaplatil jen 73 762 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně dopisem ze dne 13. 5. 2025 celý zůstatek úvěru splatným. Před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovaného lustrovala v rozličných registrech bez negativního příznaku s tím, že žalovaný neměl žádný existující úvěr ani kreditní kartu, přičemž jednu žádost již odvolal a čtyři mu byly odmítnuty. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho příjmů ve výši 22 000 Kč, životního minima, příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč), normativních nákladů na bydlení (12 599 Kč) a měsíční splátky schvalovaného úvěru ve výši 1 420 Kč, případně z příjmů žalovaného (22 000 Kč), příjmů ostatních členů domácnosti (10 500 Kč) a výdajů uvedených v žádosti (4 000 Kč). Současně měla žalobkyně k dispozici přehledy pohybů na účtech žalovaného za období od 19. 5. 2022 do 12. 8. 2022, kdy měl žalovaný na běžném účtu příjmy 80 327,22 Kč a výdaje 81 948,63 Kč, na druhém běžném účtu příjmy 30 Kč a výdaje rovněž 30 Kč a na spořícím účtu příjmy 22 889,84 Kč a výdaje 25 767,64 Kč. Následně pak žalovaný i přes relativně vysoké příjmy (zčásti navýšené čerpáním projednávaného úvěru) udržoval na běžném účtu nízký zůstatek.13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti, avšak z jiných, než žalobkyní uváděných důvodů.14. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele