30 C 189/2025-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení a náklady spojené s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu o spolupráci ze dne 30. 5. 2022, jejímž předmětem byla spolupráce při aktualizacích ceníků a materiálu žalované v databázi žalobkyně. V příloze 1 dohody o spolupráci byla určena roční paušální sazba 20 000 Kč (bez DPH) za zařazení žalované do databáze žalobkyně. Žalobkyně žalovanou do databáze zařadila a za poskytnutou službu vyúčtovala na základě faktury č. , hodnota, , ze dne 22. 7. 2024, s datem splatnosti 5. 8. 2024 částku 24 200 Kč. Na tuto fakturu žalovaná uhradila částku 6 000 Kč, kdy s uhrazením zbývající částky (18 200 Kč) se žalovaná ocitla v prodlení. Žalobkyně zaslala žalované dne 5. 3. 2025 výzvu k uhrazení dluhu. Žalovaná však nereagovala a ničeho nezaplatila.2. Žalovaná na podanou žalobu reagovala v rámci odporu doručeného soudu dne 25. 8. 2025. Žalovaná soudu sdělila, že se žalobkyní měla domluvenou dohodu o splácení a s ohledem na snížení zájmu ze strany koncových zákazníků se žalovaná snaží splácet po menších částka. S ohledem na tuto skutečnost tak žalovaná navrhovala dluh rozpočítat do 5 splátek, splatných vždy k 30 dni v měsíci.3. Žalobkyně se s žalovanou snažila dohodnout, kdy jí předložila návrh soudního smíru. Žalovaná s uzavřením smíru souhlasila a navrhovala uhrazení dluhu ve splátkách, avšak na předložený návrh smíru dále nereagovala.4. Soud má za prokázané tyto skutečnosti: Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla vystavena žalobkyní žalované dne 22. 7. 2024 s datem splatnosti 5. 8. 2024 na částku 24 200 Kč (vč. DPH), a to jakožto vyúčtování ročního poplatku – zařazení do SW ÚRS on line.5. Z upomínky ze dne 5. 3. 2025 bylo zjištěno, že touto žalobkyně upomínala žalovanou o uhrazení částky ve výši 19 200 Kč, a to do tří dnů ode dne s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky. Upomínka byla dle doručenky do datové schránky žalované doručena dne 6. 3. 2025.6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vystavila dne 22. 7. 2024 fakturu na částku 24 200 Kč včetně DPH, s datem splatnosti 5. 8. 2024, jakožto vyúčtování služby, kterou žalobkyně žalované poskytla na základě smlouvy o spolupráci. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na fakturu uhradila pouze částku 6 000 Kč. Dne 5. 3. 2025 žalobkyně zaslala žalované upomínku, v níž ji vyzvala k úhradě částky 19 200 Kč do tří dnů od doručení, s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky. Upomínka byla žalované doručena do její datové schránky.7. Podle § 1746 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o.z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva tzv. inominátní smlouva, smlouva o spolupráci (§1746 odst. 1, 2 o.z.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované služby a žalovaná se zavázala za tyto služby zaplatit. Žalobkyně žalované služby poskytla, kdy tyto vyúčtovala žalované v částce 24 200 Kč. Žalovaná uzavření smlouvy o spolupráci ani vyúčtovanou částku nerozporovala, avšak na vyúčtovanou částku žalovaná uhradila pouze 6 000 Kč. Protože zbytek dlužné částka ve výši 18 200 Kč nebyl žalovanou uhrazen (žalovaná závazek vůči žalobkyni nepopírala, kdy sama navrhla uhradit jej ve splátkách) soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s ust. § 1970 o.z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 200 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t, z částky 1 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 930 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.