56 C 107/2025-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi společností , právnická osoba, (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .o, Anonymizováno, ), IČ: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském , Anonymizováno, . Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovanou byla poustoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost De Vries , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně z této společnosti na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná byla upomenuta právním zástupcem žalobkyně v rámci upomínky ze dne , datum, k uhrazení dlužné částky. Žalovaná však ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud vyzval účastníky, aby tito sdělili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání již návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, byť jí byla výzva společně s žalobou řádně doručena. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z potvrzení o provedené platbě společnosti , jméno FO, bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně potvrzovala, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, poukázána platba ve výši , částka, a dne , datum, platba ve výši , částka, .5. Z dopisu ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem, disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byly poukázány výše uvedené platby.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s přílohami, potvrzením o uhrazení bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (předchůdkyně žalobkyně) a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , kdy předmětná pohledávka za žalovanou byla za úplatu postoupena na žalobkyni.7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s přílohami, potvrzením o uhrazení bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ: , IČO, a žalobkyně, kdy předmětná pohledávka za žalovanou (pod ref. č. , hodnota, ) byla za úplatu postoupena na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že pohledávka za její osobou ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni.9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla žalované odeslána dne , datum, .10. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalované tak byly konkrétního dne (, datum, , , datum, ) poskytnuty výše uvedené částky, a to ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím bankovní transakce. Pohledávka za žalovanou byla poustoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a následně z této společnosti na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla upomenuta právním zástupcem žalobkyně v rámci upomínky ze dne , datum, k uhrazení dlužné částky.11. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu shledal soud nárok žalobkyně jako oprávněný, když vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne , datum, , na její bankovní účet částku v celkové výši , částka, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejprve na přechodného věřitele a poté na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno (§ 1879 a násl. o.z.). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky (§ 2991 o.z.).14. Základní kvalifikační předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, jimiž jsou a) získání majetkového prospěchu obohaceným, dále b) skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby, a současně c) to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu „obohacení“ se užívá výraz „majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení ve smyslu § 2991 musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích (NS , spisová značka, , NS , spisová značka, ). Aby vzniklo právo na vydání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , musí být získáno na úkor jiné osoby. Skutková podstata , Anonymizováno, , Anonymizováno, plněním bez právního důvodu je definičně vymezena tím, že již v době plnění absentuje právní důvod, který by ochuzenému zakládal povinnost poskytnout předmětné hodnoty. Už v okamžiku přijetí plnění rovněž vzniká bezdůvodné obohacení (NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , NS , spisová značka, ).15. S ohledem na výše uvedené tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, z titulu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, výrok I. rozsudku).16. Již z povahy právního vztahu vydání , Anonymizováno, , Anonymizováno, je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 o.z.). Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 o.z.), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne , datum, , kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne , datum, . Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem , datum, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě 12 % a již od , datum, , tedy od data dřívějšího, než požadovat mohla a ve vyšší výši. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, , avšak od data, kdy se žalovaná ocitla v prodlení, tj. od , datum, do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (II. výrok rozsudku).17. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to pro úkony učiněné před , datum, ve znění účinném do , datum, (dále již jen „AT do , datum, “) a pro úkony učiněné od , datum,