57 C 63/2025-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Návrhem ze dne 12.6.2025 domáhal se manžel rozvodu manželství s manželkou s odůvodněním, že si oba dlouhodobě nerozumí. Bydleli společně u syna, kde víceméně vychovávali vnuka , Anonymizováno, . Problémy začaly kvůli výchově vnuka a manželé se zcela odcizili. Manželka se odstěhovala ze společného soužití k dceři, přičemž již 9 měsíců o sobě manželé nevědí. Nekomunikují spolu, manžela a syna si manželka zablokovala na sociálních sítích a manžel ani nezná adresu jejího pobytu. Stále jsou mu doručovány upomínky k úhradě úvěrů, které si manželka s dcerou vzali. Manžel se odstěhoval k synovi do , Anonymizováno, a nadále hodlá žít sám.2. Manželka se připojila k návrhu na rozvod manželství a rovněž žádala, aby manželství účastníků bylo rozvedeno.3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským národním výborem v , Anonymizováno, .4. Manžel v účastnické výpovědi soudu sdělil, že jde o prvé jeho manželství, národnosti je české a má střední odborné vzdělání (s výučním listem). Do manželství vstupoval z lásky. Nedokázal určit počátek problémů ve vztahu, nicméně uvedl, že manželka má dlouhodobé problémy s alkoholem. Dokonce mu svědkyně na jejich svatbě radila, aby sňatek neuzavíral. Manžel po určité době začal vnímat manželčino pití, popíjela denně krabicové víno, které rovněž denně kupovala. Byla schopna vypít i tři či čtyři krabice. Manžel nepil, a proto poznal na manželce, kdy je opilá. Manželé se mezi sebou nehádali, manžel si postupem doby zvykl. Když se odstěhovala, našel např. hromadu prázdných krabic od vína, tj. s tím měla opravdu problém. Doporučované léčení odmítala, na léčbu nikdy nenastoupila. V září či říjnu roku 2024 odešla ze společné domácnosti a od té doby se manželé nestýkají, nevolají si, nemluví spolu, jsou bez jakéhokoliv kontaktu. Manžel nevídá ani vnoučata. Syn se jej ujal, zaplatil za něj 80 tis. dluh, když manžel chtěl pomoci dceři. Nyní má obavu, aby manželka nezpůsobila zase nějaké dluhy, které by musel splácet i on. Manželku již nemá vůbec rád a nechce s ní být. Proto podal návrh na rozvod manželství.5. Manželka ve své účastnické výpovědi soudu sdělila, že je národnosti české, má základní vzdělání, poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu a jedná se o její druhé manželství. Do manželství vstupovala z citové náklonnosti k manželovi a i proto, že přijal její dva postižené syny. V manželství se cítila spokojeně asi 7 let, poté přišly problémy, manžel začal žárlit. Sama se dříve rozvádět nechtěla, chtěla, aby děti měly oba rodiče. Manžel žárlil více, probíhaly hádky kvůli tomu, před jejím odchodem ze společné domácnosti hádky probíhaly již nepřetržitě. Manžel ji vždy nařknul z nevěry, všechny kamarádky ji kvůli tomu opustily, protože podle manžel měla vždy něco s jejich manželi. Když si našla kamarádku bez partnera, musela to být určitě lesba. V srpnu 2024 už to nevydržela a odešla ze společné domácnosti. Manželka připustila, že měla a má ráda víno, musela nějak přežívat. Bydlí u dcery dosud. Manžela si zablokovala v telefonu, aby měla od něj pokoj, v kontaktu tedy nejsou. Manžela nemá ráda už vůbec, intimně se nestýkají roky. Rozhodně se hodlá rozvést.6. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů:7. Podle § 755 odst. 1,2,3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.8. Podle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.9. Podle § 758 NOZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.10. S ohledem na provedené dokazování a shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze proto očekávat obnovení manželského soužití – nastal tedy tzv. kvalifikovaný rozvrat. S ohledem na obsah účastnických výpovědí manželů dospěl soud k závěru, že vinu na rozpadu manželského vztahu nelze shledat na straně výlučně jednoho z manželů, resp. nelze ji přičíst zcela či zčásti ani jednomu z nich. Manželé, přestože se necítili ve vztahu dobře, neučinili nic, aby se jej pokusili zachránit. Vztah se tak rozpadl postupem doby pro jejich nezájem. Zrušení společného hospodaření a zejména ztráta vzájemné citové náklonnosti byla pak již jen jeho definitivním koncem. Manželé dlouhodobě společně nehospodaří, intimně se nestýkají a žádný z nich nemá zájem manželské soužití obnovit. Za této situace je manželství účastníků pouze formálním svazkem. Protože jsou splněny podmínky stanovené citovanými zákonnými ustanoveními, soud manželství rozvedl.11. Podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.12. Soud v souladu s citovaným zákonným ustanovením nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků, když neshledal okolnosti případu jejich přiznání odůvodňující.