18 C 5/2026-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 084,11 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení od 23. 9. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřeli účastníci nájemní smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný užíval nebytové prostory nacházející se v , číslo, výpravní budovy , adresa, v katastrálním území , adresa, I o celkové výměře 48,43 m². Součástí nájemního vztahu byly též úhrady za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, a to na základě samostatné smlouvy o dodávkách služeb č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2021, jíž se žalobkyně zavázala dodávat teplo, teplou vodu a dále vodné a stočné. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě nehradil sjednané platby, byl nájemní vztah ukončen ke dni 30. 6. 2024. Dlužné nájemné bylo řešeno samostatně a není předmětem tohoto řízení. Předmětem této žaloby je nedoplatek za dodané služby, který žalobkyně vůči žalovanému vyúčtovala Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , a to ve výši 44 084,11 Kč se splatností ke dni 12. 5. 2025. Žalovaný tuto částku ani po splatnosti neuhradil. Žalovaný byl žalobkyní prostřednictvím jeho právního zástupce vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 4. 9. 2025 doručenou do jeho datové schránky dne 15. 9. 2025, avšak výzvu bez reakce ponechal.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu k nebytovým prostorám nacházejícím se v , hodnota, výpravní budovy , adresa, na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, I. Předmětem nájmu byly místnosti: šatna č. , číslo, o výměře 25,56 m², kancelář č. , číslo, o výměře 21,31 m², WC č. , číslo, o výměře 1,56 m², tedy celkem 48,43 m². Nájemné bylo sjednáno ve výši 20 922 Kč ročně bez DPH a splatné v pravidelných měsíčních splátkách na účet pronajímatele vždy do 10. dne příslušného měsíce. Dále bylo ujednáno, že úhrada služeb spojených s užíváním prostor (včetně dodávek tepla, TUV, vodného a stočného) není součástí nájemného a bude hrazena samostatně.5. Ze smlouvy o dodávkách služeb vyplynulo, že žalobkyně jako dodavatel se zavázala dodávat žalovanému tepelnou energii na vytápění, teplou vodu, a dále vodu a odvádět odpadní a srážkovou vodu. Cena služeb měla být hrazena na základě vystavených faktur a platebních kalendářů. Platební povinnost žalovaného zahrnovala i úhradu režijní přirážky ve výši 10 % z ceny služeb. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.6. Z přílohy týkající se dodávky tepla bylo zjištěno, že spotřeba tepelné energie se rozúčtovala podle započitatelné podlahové plochy. Z přiloženého technického podkladu vyúčtování vyplývá, že: započitatelná plocha žalovaného byla 60,76 m², roční spotřeba tepelné energie za zúčtovací období činila 31,22 GJ a náklady na vytápění za toto období činily 39 360,81 Kč bez DPH. Technický podklad potvrzuje výpočty uvedené ve faktuře a odpovídá nákladům vyúčtovaným žalobkyní.7. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, je zřejmé, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala spotřebu teplené energie za zúčtovací období roku 2024, a to v celkové výši 44 084,11 Kč, z čehož základ daně činil 39 360,81 Kč, DPH činila 4 723,30 Kč, splatnost byla stanovena na 12. 5. 2025. Faktura dále výslovně uvádí, že je vystavena na základě smlouvy o dodávkách služeb a obsahuje odkaz na VS záloh , hodnota, . Listina obsahuje i příslušný technický podklad. Úhrada této faktury žalovaným nebyla doložena.8. Z technického podkladu soud zjistil, že vyúčtování vychází ze skutečných údajů za období 1. 1. 2024 – 30. 6. 2024, žalovaný měl v rozhodné době v užívání prostory v rozsahu 48,43 m², koeficientem upravená započitatelná plocha činila 60,76 m², spotřeba tepelné energie činila 31,22 GJ, a odpovídající náklad byl 39 360,81 Kč bez DPH, což plně odpovídá částkám na faktuře. Tento podklad potvrzuje správnost fakturace a skutečné poskytnutí služby.9. Z předžalobní výzvy a doručenky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce dne 4. 9. 2025 vyzvala k úhradě dlužné částky 44 084,11 Kč ve lhůtě 7 dnů, a upozornila jej na možnost soudního vymáhání. Výzva byla doručena do datové schránky žalovaného, s možností seznámit se s ní dne 15. 9. 2025.Žalovaný na výzvu nereagoval a částku neuhradil.10. Z listin a žalobních tvrzení soud zjistil, že nájemní vztah byl ukončen ke dni , datum, , a to z důvodu dlouhodobého neplnění platebních povinností žalovaného. Vzniklý nedoplatek za služby nebyl do dne podání žaloby uhrazen a stal se splatným v plné výši.Soud má z předložených listinných důkazů za prokázaný následující skutkový stav:11. Mezi účastníky vznikl na základě nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 11. 2021 závazkový vztah, v jehož rámci žalovaný užíval nebytové prostory o celkové výměře 48,43 m² a byl povinen hradit žalobkyni nejen nájemné, ale také náklady na dodávky tepla, teplé vody a vodného a stočného podle smlouvy č. , hodnota, o dodávkách služeb ze dne 21. 12. 2021. Žalobkyně tyto služby žalovanému skutečně poskytovala. Za zúčtovací období roku 2024 žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, ze dne 25. 4. 2025 na částku 44 084,11 Kč, jejíž výše odpovídá spotřebě tepelné energie připadající na započitatelnou podlahovou plochu žalovaného (60,76 m²), jak plyne z přiloženého technického podkladu. Faktura byla splatná dne 12. 5. 2025, avšak žalovaný ji neuhradil. Žalobkyně žalovaného následně dne 4. 9. 2025 vyzvala k úhradě dlužné částky prostřednictvím datové schránky, přičemž žalovaný se s výzvou mohl nejpozději dne 15. 9. 2025 seznámit, avšak ani poté dluh neuhradil. Ke dni podání žaloby proto evidovala žalobkyně vůči žalovanému nedoplatek za poskytnuté služby v plné výši 44 084,11 Kč.12. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. Podle § 2202 odst. 1 obč. zák. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.14. Podle § 2213 obč. zák. je nájemce povinen užívat věc řádně a platit za užívání věci nájemné ve sjednané výši.15. Dle § 2247 odst. 1 obč. zák. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.16. Dle § 2247 odst. 2 obč. zák. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.17. Dle § 2247 odst. 3 obč. zák. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.18. Dle § 2247 odst. 4 obč. zák. si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.19. Podle § 2303 obč. zák. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.20. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 11. 2021 platně uzavřena nájemní smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému přenechány do užívání vymezené nebytové prostory o celkové výměře 48,43 m². Současně dne 21. 12. 2021 uzavřely smluvní strany smlouvu č. , hodnota, o dodávkách služeb, v níž se výslovně dohodly, že žalobkyně bude pro žalovaného zajišťovat dodávku tepelné energie pro vytápění, dodávku teplé vody, dodávku pitné vody a odvádění o