24 C 15/2026-79 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne 17. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 19 909 Kč spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že se žalovaným dne 21. 2. 2024 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , IBAN, , podle které dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu zavázal, za tyto dodávky neplatil řádně. Co do 7 179 Kč představuje žalovaná částka dlužnou cenu za dodaných 3 446 kWh elektřiny v období od 1. 6. 2024 do 9. 1. 2025, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, se splatností 27. 1. 2025. Vyúčtován byl nedoplatek ve výši 11 967 Kč a na tuto fakturu žalovaný dvěma platbami zaplatil celkem 4 788 Kč. Co do 12 730 Kč pak žalovaná částka představuje dlužnou cenu za dodaných 2 277 kWh elektřiny v období od 10. 1. 2025 do 31. 7. 2025, vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, se splatností 18. 8. 2025. Na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z následujících provedených důkazů po jejich zhodnocení jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci dne 21. 2. 2024 uzavřeli smlouvu, kde se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit cenu produktu Klasik s distribuční sazbou , Anonymizováno, podle ceníku , Anonymizováno, elektřina , právnická osoba, s klesající cenou 12/23. (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, obchodní podmínky, ceník). Žalobkyně podle této smlouvy do odběrného místa žalovaného dodávala elektřinu, avšak žalovaný za tyto dodávky neplatil řádně. Za období od 1. 6. 2024 do 9. 1. 2025 žalobkyně na základě odečtu elektroměru vyúčtovala žalovanému za dodaných 3,446 MWh elektřiny nedoplatek ve výši 11 967 Kč se splatností 27. 1. 2025, přičemž vyúčtovaná cena je jak v souladu s ceníkem, tak v souladu s příslušnými cenovými rozhodnutími ERU (faktura č. , hodnota, , ceník, cenová rozhodnutí ERU). Na toto vyúčtování žalovaný dne 20. 2. 2025 zaplatil 2 395 Kč a dne 21. 3. 2025 dalších 2 393 Kč (žalobní tvrzení). Dále za období od 10. 1. 2025 do 31. 7. 2025 žalobkyně na základě odhadu spotřeby vyúčtovala žalovanému za dodaných 2,277 MWh elektřiny nedoplatek ve výši 12 730 Kč se splatností 18. 8. 2025, přičemž vyúčtovaná cena je jak v souladu s ceníkem, tak v souladu s příslušnými cenovými rozhodnutími ERU (faktura č. , hodnota, , ceník, cenová rozhodnutí ERU). Na tuto fakturu žalovaný již ničeho neuhradil, ač byl upomínán (žalobní tvrzení, dopis ze dne 9. 6. 2025). Dále byl žalovaný ještě upomínán zástupcem žalobkyně, avšak bez výsledku (předžalobní upomínka, podací lístek).4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou [§ 22 odst. 1 písm. e) ¨zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, dále již jen „energetický zákon“] uzavřela se žalovaným jako konečným zákazníkem [§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona] platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona), když obsahuje ujednání o tom, že žalobkyně bude žalovanému dodávat do odběrného místa elektřinu a za jakou cenu. Odběr elektřiny pak byl správně měřen měřícím zařízením (§ 49 energetického zákona). Žalobkyně splnila svou povinnost z citované smlouvy a žalovanému do odběrného místa dodávala elektřinu, avšak žalovaný, byť se k tomu zavázal, za fakturovaná období neuhradil celou cenu. Tím se dostala do prodlení (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, dále již jen „o. z.“).5. Z vyložených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále již jen „o.s.ř.“), když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.6. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalobkyně, a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále již jen „AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 2 615 Kč tak představují odměnu za tři úkony právní služby po 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání ve věci - žaloba [§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč [§ 14b odst. 6 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.