24 C 20/2026-103 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 2. 12. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem 33 914 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 29. 5. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že 27 500 Kč bylo převedeno na účet žalovaného a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 27,28 % ročně, a to ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 25. 10. 2025 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 27 551 Kč, dlužných splátek ve výši 3 450 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč (3 * 100 Kč), dluhu na smluvní pokutě za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (3 * 499 Kč) a dluhu na smluvní pokutě ve výši 1 116 Kč (0,1 % denně z částky 31 001 Kč od 26. 10. 2025 do 30. 11. 2025).2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje údaje o žalobkyni, jejím zprostředkovateli , jméno FO, a žalovaném a je datována 29. 5. 2025. Smlouva však neobsahuje žádný podpis žalovaného (ani vlastnoruční, ani elektronický) a je zde pouze uvedeno, že smlouva byla podepsána verifikační platbou ve výši 1 Kč. Tato listina pak obsahuje ujednání o tom, že žalobkyně poskytne žalovanému 27 500 Kč, přičemž za poskytnutou částku se považuje i částka 2 500 Kč, kterou žalobkyně poukáže zprostředkovateli. Žalovaný by měl naproti tomu poskytnutou finanční částku vrátit spolu s dalšími poplatky a zaplatit úrok ve výši 27,28 % ročně v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje 20. 6. 2025. Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny další skutková zjištění nečinil, stejně jako z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrových podmínek. Z předložené fotografie občanského průkazu se podává, že se jedná o doklad žalovaného. Splátkový kalendář pak obsahuje rozklad jednotlivých splátek, tedy jaká část té, které splátky připadá na jistinu a jaká na úrok.4. Z nedatovaného textu e-mailu bylo zjištěno, že obsahuje informaci o tom, že žádost o úvěr byla schválena, dokumenty je třeba podepsat a zaplatit 1 Kč na účet žalobkyně.5. Z listiny nazvané potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 30. 5. 2025 bylo z účtu žalobkyně převedeno na účet č. , č. účtu, , uvedený ve smlouvě, 27 500 Kč.6. Z další listiny nazvané potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 30. 5. 2025 bylo z účtu žalobkyně převedeno na účet , jméno FO, 2 500 Kč.7. Z další listiny nazvané potvrzení o provedení transakce se podává, že žalovaný žalobkyni z účtu č. , č. účtu, dne 30. 5. 2025 zaplatil 1 Kč.8. Z listiny nazvané bonita smlouvy soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady v celkové výši 2 300 Kč.9. Z výpisu ze seznamu České národní banky soud zjistil, že žalobkyně má od 18. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení, vázaných spotřebitelských úvěrů a spotřebitelských úvěrů na bydlení.10. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že zde , adresa, uvedla příjmy žalovaného ve výši 27 692,25 Kč a celkové příjmy domácnosti 86 000 Kč. Mezi výdaje pak zahrnula výdaje na bydlení u rodičů 4 000 Kč, na spúlátky jiným věřitelům 1 450 Kč, na splátky žalobkyni 1 150 Kč, na pojištění 300 Kč a na ostatní výdaje 6 100 Kč a vyšel jí rozdíl mezi příjmy a výdaji 19 552 Kč, tedy že je žalovaný schopen úvěr splácet s tím, že veškeré údaje prověřila u , jméno FO, . Z přiložené informace o pozemku se podává, že vlastnicí domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, je , jméno FO, , která (jak vyplývá z předloženého prohlášení) potvrdila, že u ní žalovaný bydlí a přispívá jí na bydlení 4 000 Kč. Z předložené výplatní pásky za březen 2025 soud zjistil, že žalovaný měl čistý příjem 29 233 Kč a z výplatní pásky za duben 2025 pak, že žalovaný měl čistý příjem 32 177 Kč. Z jednotlivých potvrzení o platbě se pak podává, že žalovanému byla v roce 2025 vyplácena mzda, a to v únoru 24 752 Kč, v březnu 24 607 Kč, v dubnu 29 233 Kč a v květnu 32 177 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný zde 29. a 30. 5. 2025 veden nebyl. Z čestných prohlášení (závazky spotřebitele a výdaje spotřebitele) soud pouze zjistil, že zde nejsou vyjmenovány žádné závazky a výdaje odpovídají listině posouzení úvěruschopnosti zákazníka (kdo tyto listiny vyplnil se z nich nepodává). Žalobkyně dále předložila statistiku rodinných účtů, výdaje na konečnou spotřebu domácností, výše normativních nákladů na bydlení a životní a existenční minimum za rok 2025, které obsahují statistická data z vybraných segmentů.11. Z dopisu ze dne 25. 8. 2025 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovaného o dlužnou splátku a náklady na upomínání.12. Z dopisu ze dne 25. 10. 2025 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalovanému oznamoval, že jelikož se dostal do prodlení, stal se celý dluh z poskytnutého úvěru splatným k 25. 10. 2025 a pokud jej do sedmi dnů neuhradí, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 25. 10. 2025.13. Z čestných prohlášení, seznamů odeslaných dávek a seznamu odeslaných upomínek soud zjistil, že pan , jméno FO, prohlásil, že dne 25. 8. 2025 a dne 25. 9. 2025 prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . zaslal dlužníkům upomínky.14. Z jednotlivých záznamů o vložení dokumentu pak soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť nebylo zřejmé, kdo je vytvořil, ani jakých dokumentů by se měly týkat.15. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo tak mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalovaného, tedy zejména jménem a rodným číslem a dále, že mu 30. 5. 2025 na účet č. , č. účtu, , převedla 27 500 Kč, na což jí měl žalovaný vrátit 2 300 Kč. K samotnému uzavření smlouvy (resp. právnímu jednání) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je nutno uvést, že z předložených listin je do určité míry pravděpodobné, že žalobkyně jednala se žalovaným (zejména z předložených fotografií, výplatních pásek a potvrzeních o platbách), avšak nebylo to v řízení postaveno najisto, stejně jako nebylo prokázáno, co mělo být obsahem takového jednání (k tomu viz níže).16. I pokud by v řízení bylo postaveno najisto, že žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovaným (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).17. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek n