30 C 68/2025-74 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 5. 3. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .) a žalovaná uzavřely dne 8. 12. 2010 Smlouvu o bankovních službách a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na základě kterých byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr , název, se sjednaným rámcem ve výši 30 000 Kč. Před poskytnutím tohoto kontokorentního úvěru vyplnila žalovaná dne 4. 10. 2012 žádost o úvěr, kde uvedla veškeré údaje k příjmům a výdajům a právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila veškeré vyplněné údaje individuálně v souladu s platnými schvalovacím strategiemi věřitele jako banky s principem obezřetného úvěrování a provedla aktivní přezkum příjmů a výdajů žalované. Před posouzením příjmů a výdajů provedla právní předchůdkyně žalobkyně kontrolu veřejných databází. Kontrolou insolvenčního rejstříku zjistila, zda se žalovaná nenachází v době podání žádosti o úvěr v úpadku a zda proti ní nebylo skončeno insolvenční řízení v nedávné době. Kontrolou bankovního a nebankovní registru klientských informací zjistila právní předchůdkyně žalobkyně, zda žalovaná má úvěrové závazky u jiných bankovních či nebankovních subjektů, zkontrolovala rovněž platnost průkazu totožnosti. Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z doložených dokumentů žalované a dále subsidiárně rovněž z běžného účtu žalované, který byl veden právní předchůdkyní žalobkyně za období delší než 3 měsíce předcházející v měsíci, v němž žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr a dále pak částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení dle Českého statistického úřadu a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti úvěr vyhověno a úvěr byl žalované poskytnut.2. V důsledku opakovaného porušování podmínek prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný, a to ke dni 29. 10. 2015, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem z téhož dne. Ke dni 29. 10. 2015 činila celková dlužná částka 39 903,50 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2018 a dopisem žalobkyně ze dne 31. 7. 2018 s příslušnou specifikací postoupeného dluhu. Dne 20. 12. 2018 uzavřela žalovaná se žalobkyní dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, , kdy se zavázala pohledávku zaplatit prostřednictvím kalendáře plateb (dále jen dohoda). V předmětné dohodě žalovaná dluh z výše uvedené smlouvy uznala co do důvodů a výše a zavázala se jej splácet ve splátkách po 800 Kč měsíčně. Žalobkyně ze strany žalované evidovala splátky v souhrnné výši 10 500 Kč. Výzvou ze dne 9. 1. 2020 a 3. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána, aby ve sjednaném splácení pokračovala. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2024 pak byla žalovaná upozorněna na svůj dluh a vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. V Článku IV. bodu 4.1 dohody byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s úhradou v případě, že nastane den zániku závazku dle bodu 3.1 dohody. K zániku závazku dle dohody došlo ke dni 23. 2. 2020. Ode dne 24. 2. 2020 měla žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 24. 2. 2020 do zaplacení ke dni 25. 2. 2025 by tato smluvní pokuta činila 24 667,30 Kč. Žalobkyně však s ohledem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru požadovala na této smluvní pokutě pouze částku 15 000 Kč, když souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, to je v tomto případě 0,5 × 30 000 Kč.3. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 19. 5. 2014 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 76 000 Kč. Žalovaná se předmětný úvěr zavázala splatit si v 72 měsíčních splátkách po 2 042,10 Kč vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje 25. 6. 2014. Před poskytnutím tohoto úvěru vyplnila žalovaná dne 5. 5. 2014 žádost o úvěr, kde uvedla veškeré údaje k příjmům a výdajům a právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila veškeré vyplněné údaje individuálně v souladu s platnými schvalovacím strategiemi věřitele jako banky s principem obezřetného úvěrování a provedla aktivní přezkum příjmů a výdajů žalované. Před posouzením příjmů a výdajů provedla právní předchůdkyně žalobkyně kontrolu veřejných databází. Kontrolou insolvenčního rejstříku zjistila, zda se žalovaná nenachází v době podání žádosti o úvěr v úpadku a zda proti ní nebylo skončeno insolvenční řízení v nedávné době. Kontrolou bankovního a nebankovní registru klientských informací zjistila právní předchůdkyně žalobkyně, zda žalovaná má úvěrové závazky u jiných bankovních či nebankovních subjektů, zkontrolovala rovněž platnost průkazu totožnosti. Příjem žalované ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z doložených dokumentů žalované a dále subsidiárně rovněž z běžného účtu žalované, který byl veden právní předchůdkyní žalobkyně za období delší než 3 měsíce předcházející v měsíci, v němž žalovaná požádala o poskytnutí úvěru. Do výdajů žalované byly započteny výdaje žalované doložené v žádosti o úvěr a dále pak částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení dle Českého statistického úřadu a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěných z veřejných databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti úvěr vyhověno a úvěr byl žalované poskytnut.4. V důsledku opakovaného porušování podmínek prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr za splatný, a to ke dni 16. 10. 2015, o čemž byla žalovaná vyrozuměna přípisem z téhož dne. Celková dlužná částka ke dni 16. 10. 2015 činila 97 530,11 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 26. 7. 2018 a dopisem žalobkyně ze dne 31. 7. 2018 s příslušnou specifikací postoupeného dluhu. Dne 20. 12. 2018 uzavřela žalovaná žalobkyní dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení číslo , hodnota, kdy se zavázala pohledávku zaplatit prostřednictvím kalendáře plateb (dále jen dohoda). V předmětné dohodě žalovaná dluh z výše uvedené smlouvy uznala co do důvodů a výše a zavázala se jej splácet ve splátkách po 1 400 Kč měsíčně. Žalobkyně ze strany žalované evidovala splátky v souhrnné výši 13 500 Kč. Výzvou ze dne 9. 1. 2020 a 3. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána, aby ve sjednaném splácení pokračovala. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2024 pak byla žalovaná upozorněna na svůj dluh a vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. V Článku IV. bodu 4.1 dohody byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s úhradou v případě, že nastane den zániku závazku dle bodu 3.1 dohody. K zániku závazku dle dohody došlo ke dni 23. 2. 2020. Ode dne 24. 2. 2020 měla žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 24. 2. 2020 do zaplacení. Ke dni 25. 2. 2025 by tato smluvní pokuta činila 46 684,50 Kč. Žalobkyně však s ohledem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru požadovala na této smluvní pokutě pouze částku 38 000 Kč, když souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, to je v tomto případě 0,5 × 76 000 Kč.5. Žalovaná k věci uvedla, že se dostala do dluhové pasti poté, co se na všechny svoje dluhy ocitla sama. Kontokorent získala v roce 2010 proto, že se mezi její příjmy počítal i přítelův plat, se kterým se ovšem dávno rozešla už v době, kdy děti nastoupily na vysokou školu a pak se na všechno ocitla sama. Přestala pracovat v květinářství, kde měla malou výplatu asi jen 11-12 000 Kč měsíčně a začala pracovat ve fabrice a formou dalších brigád se pokouší dosáhnout takových částek, aby byla však schopna všechny svoje exekuce vyplatit. Do insolvence vstoupit nechce, neboť by přišla o svůj byt.6. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných a z výpovědi žalované, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti zjistila, že čistý měs