19 C 228/2021-44 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26.10.2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč, když v žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne 12.9.2016 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti (dále jen„ VOP“), s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí Smlouvy. Tímto způsobem se součástí Smlouvy stal rovněž ceník [právnická osoba]. V rámci Smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [anonymizováno 7 slov] - dále jen„ Zařízení“). Převzetí Zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 13.9.2016. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze Smlouvy konkrétně tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využil původní věřitel svého práva dle čl. 2 [číslo] VOP a odstoupil od Smlouvy dopisem ze dne 10.5.2017 zaslaným žalovanému v souladu s ustanovením čl. 2 VOP. V rámci odstoupení od Smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit Zařízení, jak je uvedeno níže. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční Zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení Smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba]. Pro případ nevrácení Zařízení si v rámci Smlouvy sjednala [právnická osoba] se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný [příjmení] [právnická osoba] nevrátil, byl žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku [právnická osoba] ve výši 2 000 Kč. K vrácení Zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany [právnická osoba] (popř. jejího právního zástupce) žalovaný opakovaně vyzýván. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.3.2019. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Účastníci následně projevili souhlas s rozhodnutím soude bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z předložené smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 12.9.2016 má soud za prokázané, mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo úplatné poskytování služeb elektronických komunikací. Z obsahu zakázkového listu plyne, že žalovanému byl dne 13.9.2016 poskytnut zařízení uvedené v žalobě (modem). Dle obsahu smlouvy a článku 7.4. všeobecných podmínek byl žalovaný povinna vrátit poskytnutá zařízení na adresu uvedenou v podmínkách nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí. Dle obsahu smlouvy a článku 7.6. všeobecných podmínek jestliže žalovaný nevrátí zařízení včas a v pořádku, je žalobkyně oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši dle ceníku. Z ceníku předloženého žalobkyní plyne, že za nevrácení modemu je stanovena smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Z listinných důkazů předložených ze strany žalobkyně (odstoupení od smlouvy a výzva k vrácení zařízení ze dne 10.5.2017) plyne, že povinnost k vrácení zařízení měla být splněna nejpozději dne 3.6.2017. Žalovaný pak soudu neprokázal, že by předmětnou povinnost tato zařízení vrátit splnil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel pohledávku postoupil na žalobkyni. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalovaný zaviněně nevrátil poskytnuté zařízení ve lhůtě stanovené ve všeobecných podmínkách. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla výslovně sjednána ve smlouvě, žalovaný neplatnost smluvní pokuty ani nenamítal, a výše smluvní pokuty není nepřiměřeně vysoká, shledal soud nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč důvodným. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud stanovil podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., když náklady se skládají z odměny v částce 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..