21 C 110/2020-22 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný se přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od ledna 2017 do dubna 2019 celkem v částce 3 645 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 1,2 téhož zákona poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 6 výše televizního poplatku činí měsíčně 135 Kč. Podle § 10 nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Soud má v řízení za prokázané, že žalovanému vznikla povinnost k placení televizních poplatků, tuto povinnost ani přes upomínku nesplnil a za žalobou vymezené období dluží žalobkyni požadovanou částku. Proto soud žalobě zcela vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení, na který žalobkyni vznikl nárok ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých měsíčních poplatků v důsledku prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1970 o.z., jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Při zohlednění nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, dále pak II. ÚS 405/2014 ze dne 26. 8. 2014 pak náleží žalobci náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady výdajů po 100 Kč za sepis žaloby, předžalobní výzva dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro jiný postup nebyly shledány důvody.