26 C 87/2020-27 — Okresní soud v Děčíně

1.) Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění [anonymizována dvě slova]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou, kdy hlavním kritériem trvání je věk pojištěného, a to s počátkem pojištění od [datum], přičemž se žalovaný zavázal platit pojistné v měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však pojistné řádně nehradil, proto z tohoto důvodu pojištění zaniklo ke dni [datum] a žalovaný tak na pojistném dluží za období od [datum] do [datum] částku [částka], jež rovněž zahrnuje poplatek v částce [částka] za předčasné ukončení pojistné smlouvy a poplatek za upomínání a vymáhání dlužného pojistného ve výši [částka]. Žalobkyně si rovněž nárokuje zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum]. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3.) Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně s žalovaným, po předešlém projednání vhodnosti nabízených pojistných produktů, uzavřela pojistnou smlouva [číslo] ze dne [datum] s počátkem pojištění ke dni [datum], kdy předmětem smlouvy bylo životní pojištění, pojistný produkt [anonymizována dvě slova], sjednané na dobu určitou, tedy dosažením věku [anonymizováno] let hlavního pojištěného (žalovaného). Žalovaný se předmětnou smlouvou zavázal k hrazení pojistného v měsíční výši [částka], přičemž tak tuto povinnost porušil a pojistné řádně a včas nehradil. Z tohoto důvodu došlo k ukončení pojistné smlouvy ke dni [datum], kdy byl o této skutečnosti žalovaný informován dopisem ze dne [datum] a rovněž vyzván k úhradě dlužné částky [částka] sestávající z vyúčtovaného storno poplatku ve výši [částka] dle Přehledu poplatků a dlužného pojistného ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] s tím, pokud tato nebude uhrazena, bude žalobkyně žalovanému účtovat rovněž náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši [částka]. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a ničeho na tuto částku neuhradil, byl žalobkyní upomenut k úhradě dlužné částky [částka] zahrnující již zmíněné náklady. Žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], kdy v opačném případě bude tato vymáhána soudní cestou. Tento dopis byl dle archu žalovanému zaslán téhož dne. 4.) Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 5.) Dle § [číslo] zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6.) Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení [číslo] Sb. 7.) Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu dle § 2758 o. z., podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním. Předmětem uvedené smlouvy bylo životní pojištění sjednané do věku [anonymizováno] žalovaného. Žalovaný se zavázal platit ujednané pojistné měsíčně ve výši [částka] počínaje [datum]. Svému závazku žalovaný nedostál, když pojistné řádně a včas neplatil, čímž porušil svoji smluvní povinnost, tedy platit pojistné, kdy tak pojištění zaniklo ke dni [datum]. Žalobkyně tak žalovanému naúčtovala storno poplatek v částce [částka] v důsledku předčasného ukončení pojistné smlouvy stanovený Přehledem poplatků, jenž je součástí předmětné smlouvy a rovněž poplatek ve výši [částka] v souvislosti s vymáháním dlužné částky, když žalovaný ani přes výzvu tuto neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, který uplatnila v kapitalizované výši. Soud tak uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil částku [částka] (sestávající z dlužného pojistného ve výši [částka] a nákladů vynaložených s jeho vymáháním ve výši [částka]) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaným za období od [datum] do [datum]. 8.) Soud byl však nucen žalobu zamítnout co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným částkou [částka], kdy tato částka představuje žalobkyní nárokovaný poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy z důvodu řádného neplacení pojistného žalovaným. Ze znění samotné smlouvy nevyplývá žádné konkrétní ujednání ohledně sankčních postihů v podobě poplatků za neplnění smluvních povinností, případně jiných nastalých skutečností, pro které by tento nárok žalobkyni vznikl, přičemž soud uvedený poplatek posoudil tak, že se jedná o poplatek svým charakterem odpovídající smluvní pokutě, když je účtován v případě předčasného ukončení smlouvy pro neplacení vyúčtovaného pojistného. Ve smlouvě, konkrétně [anonymizována tři slova], je sice uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Přehled poplatků a parametrů pojištění a v [anonymizována dvě slova] jednorázových poplatků ustanovení o uplatněném nároku ve výši [částka] je. Nicméně dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11 v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis), a proto žalobu v tomto v rozsahu zamítl. Jelikož zamítnutí spočívalo výlučně v právním posouzení, soud jednání nenařizoval. 9.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje [anonymizováno] z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu [anonymizováno] a úspěchu žalovaného v rozsahu [anonymizováno]). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud nepřiznal úkon spočívající v předžalobní výzvě, když tento považuje za neúčelný. Žalobkyně sama vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky samostatně zpoplatněnou výzvou, která je součástí žalobního nároku. 10.) Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..