120 C 18/2020-42 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka], které představují úhradu za vynaložené náklady na dopravu žalovaného do [anonymizována tři slova] dne [datum]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. Soud skutkový stav, tvrzený žalobcem, zjistil z úředního záznamu [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], vedeném pod [číslo jednací] [číslo] a ze záznamu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 89b odst. 1, 89c odst. 1 a 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických [anonymizováno] službách. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok II rozsudku se opírá o ust. § 2 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položky l Sazebníku poplatků, který je přílohou posledně citovaného zákona. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.