13 C 131/2018-135 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 11. 2018 domáhala zaplacení celkem částky 532 521 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pro žalovanou realizovala na základě objednávek přepravu zboží, avšak žalovaná za tuto přepravu nezaplatila, ačkoliv byla k úhradě dlužné částky žalobkyní vyzývána. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 14. 3. 2019 uvedla, že uznává nárok žalobkyně co do částky 394 944 Kč a neuznává nárok co do částky 112 046 Kč. Dále uvedla, že oproti pohledávce žalobkyně ve výši 394 944 Kč z titulu smlouvy o přepravě započítává pohledávku ve výši 285 888,45 Kč z titulu náhrady škody způsobené na přepravovaném zboží. Nárok z titulu náhrady škody způsobené kompletním poškozením přepravovaného zboží (surovin do potravinářského průmyslu) uplatňuje žalovaná v souvislosti s přepravou, kterou zajišťovala pro svého zákazníka a kterou pro žalovanou provedla žalobkyně ve dnech 10. 11. 2017 – 13. 11. 2017 s místem nakládky v [obec], [ulice a číslo] a místem vykládky v [obec], [ulice a číslo]. V průběhu přepravy totiž došlo k poškození přepravovaného zboží, které koncový zákazník odmítl převzít s tím, že zboží je mokré a hrozí nebezpečí zaplísnění suroviny. Zákazník žalované vyúčtoval způsobenou škodu ve výši 296 166 Kč a žalovaná na způsobenou škodu uhradila částku 285 888,45 Kč. Škodu žalovaná uplatnila u žalobkyně a vyúčtovala ji fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2018. 3. Podáním došlým soudu dne 30. 7. 2019 vzala žalobkyně žalobu co do částky 162 987 Kč zpět, neboť na základě mimosoudního jednání stran žalovaná tuto částku žalobkyni dodatečně uhradila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 10. 2019, č. j. 13 C 131/2018-55 bylo o tuto částku řízení zastaveno. Při jednání soudu dne 8. 10. 2020 vzala žalobkyně žalobu co do částky 83 645,55 Kč zpět, neboť žalovaná tuto částku uhradila dne 22. 9. 2020. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 12. 2020, č. j. 13 C 131/2018-89 bylo o tuto částku řízení zastaveno. Předmětem sporu tedy zůstává zaplacení částky 285 888,45 Kč s příslušenstvím. 4. Žalovaná před soudem odkázala na své vyjádření ze dne 14. 3. 2019. Žalovaná započítává svoji pohledávku ve výši 285 888,45 Kč oproti pohledávkám žalobkyně ve výši 285 888,45 Kč, kdy se jedná o součet faktur, které zůstaly předmětem sporu (faktura [číslo] na částku 13 431 Kč, faktura [číslo] na částku 6 776 Kč, faktura [číslo] na částku 24 805 Kč, faktura [číslo] na částku 25 289 Kč, fakturu [číslo] na částku 24 321 Kč, fakturu [číslo] na částku 22 748 Kč, fakturu [číslo] na částku 6 413 Kč, fakturu [číslo] na částku 2 299 Kč, fakturu [číslo] na částku 37 147 Kč, fakturu [číslo] na částku 31 823 Kč, fakturu [číslo] na částku 23 353 Kč, fakturu [číslo] na částku 15 004 Kč, fakturu [číslo] na částku 12 100 Kč, fakturu [číslo] na částku 19 360 Kč, fakturu [číslo] na částku 9 438 Kč a fakturu [číslo] co do částky 11 591,45 Kč). Žalovaná dále uvedla, že částka ve výši 285 888,45 Kč představuje částku, která byla zaplacena poškozené společnosti jako pořizovací cena zboží, konkrétně se jednalo o suroviny do potravinářského průmyslu. Hodnota zboží byla původně požadována poškozenou společností [právnická osoba] ve výši 296 166 Kč. Žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] soudní smír, kde se zavázala zaplatit celkem částku 285 888,45 Kč a tuto také uhradila dne 21. 12. 2018. Fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2018 žalovaná uplatnila svůj nárok u žalobkyně. Pokud jde o rozsah poškození, tak byl celý náklad kompletně poškozen a zaplísněn a suroviny do potravinářského průmyslu nebylo možno použít pro další zpracování. Žalovaná tedy navrhuje zamítnutí žaloby, neboť neexistují liberační důvody, kterými by se žalobce zprostil své odpovědnosti za způsobenou škodu. 5. Žalobkyně uvedla, že podaná žaloba byla zcela po právu. To vyplývá i z toho, že část pohledávek žalovaná uhradila v průběhu řízení. Žalobkyně neuznává zápočet žalované z titulu náhrady škody. Co se týče vzniklé škody, má žalobkyně za to, že v jejím případě je třeba aplikovat institut liberace, tj. zproštění odpovědnosti za škodu, neboť je zřejmé, že škoda byla způsobena v důsledku nesprávného pokynu odesílatele a nikoliv dopravcem. Dopravce (žalobkyně) se pouze řídil pokyny odesílatele (žalované) a tudíž není odpovědný za vzniklou škodu. 6. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: 7. Z daňového dokladu [číslo] ze dne 20. 12. 2017, splatného dne 19. 1. 2018, soud zjistil, že jeho prostřednictvím vyfakturovala [právnická osoba] spol. s. r. o. společnosti [právnická osoba] částku ve výši 296 166 Kč za znehodnocené zboží. Jako důvod znehodnocení zboží je uvedeno: škoda způsobená přepravou. Jednalo se o zboží o váze 1 632,96 kg a 1 080 kg. [příjmení] 296 166 Kč zahrnovala částku za uskladnění ve výši 1 440 Kč. 8. Z usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 1. 2019, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud schválil soudní smír mezi žalobkyní (společností [právnická osoba]) a žalovanou s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 285 888,45 Kč. Žalobkyně (společnost [právnická osoba]) v žalobě tvrdila, že na základě přepravní smlouvy uzavřené mezi ní a žalovanou provedla žalovaná pro žalobkyni přepravu zboží. Při provádění přepravy však došlo ke kompletnímu poškození přepravovaného zboží – žalovaná uložila přepravovaný náklad venku mimo zastřešení. Zákazník ([právnická osoba] spol. s. r. o.) vyúčtoval žalobkyni (společnosti [právnická osoba]) způsobenou škodu ve výši 296 166 Kč a žalobkyně požaduje uhradit tuto škodu na základě přepravní smlouvy od žalované. 9. Z pořízené fotodokumentace poškozeného zboží soud zjistil, že na fotografiích je na paletách v pytlích zabalené zboží, které je chráněné igelitovým obalem a označené páskou s nápisem [anonymizováno]. Z detailů jednotlivých fotografií je zřejmé, že pod igelitovým obalem je vlhkost a některé pytle jsou pokryté plísní. 10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobkyně, vyplynulo, že předmětné zboží v [obec] naložil a dispečerovi co ho měl na starosti panu [příjmení], rovnou řekl, že to do dvou do [obec] nemůže stihnout. Jednalo se o palety s nějakými pytli, ale co tam bylo, nevěděl. Nikdy se na nakládku nedívá, jen to vezme a jede. Pan [anonymizováno] mu volal cestou, že pokud to nestihne, má zboží složit [ulice] v [obec], garáže [anonymizováno]. Dispečer mu řekl, že firma dělá nějaké biopotraviny, k obsahu nákladu mu nic neřekl. Když přijel do [obec], řekl, že je od pana [příjmení] a že by tam měl někde složit palety. Měl jenom pokyn sundat z auta čelo, sundat palety a zavřít čelo. Chlap, co od něj palety přebíral, jezdil po place s ještěrkou a jenom mu řekl„ v pondělí nashle“. Od dispečera neměl žádný pokyn, kde má zboží složit. V pondělí přijel do [obec] a naložil palety, které byly na stejném místě, tedy venku a pod žádným přístřeškem. Když je nakládal, všiml si, že je orosený igelit. Když přijel do [obec], tak mu skladníci řekli, ať to ani nesundává, že to má mokré. Nafotil to a poslal to jednateli žalobce. Do auta mu nikdy neteklo. V [obec] žádný doklad o vykládce nedostal. Dispečer pan [příjmení] mu řekl, ať se o to nestará, že to v pondělí odveze. Žádné konkrétní podmínky uskladnění zboží od dispečera nedostal. 11. Svědek [jméno] [příjmení] před soudem uvedl, že jezdil s panem [příjmení] v roce 2017 jako závozník, protože ho o to požádal, on byl v té době nezaměstnaný. Na náklad si pamatuje, jednalo se o zboží pro nějaké posilování, měly se z toho dělat vitamíny. Na auto to nakládal on a pan [příjmení]. Auto bylo suché, zboží bylo v dobrém stavu. Řidič jednal s dispečerem a měl to nahlas, takto slyšel. Dispečer řekl, že to mají odvést do bývalého [anonymizováno] v [část obce] a tam to mají složit, po neděli, že se to naloží a odveze do [obec]. Dispečer byl domluven s nějakým garážmistrem a ten jim to složil ještěrkou. Zboží bylo složeno na place, a jestli to pak složil někam jinam, neví. Když zboží vykládali, nepršelo. V pondělí zboží naložili na tom stejném místě a nebylo přikryté. Viděl, že je to navlhlé, krabice byly mokré. Paleta se zbožím byla ovázána pouze zboku, nahoře nic nebylo. V [obec] jim řekli, že si to nepřevezmou. Pak náklad odvezli zpátky do [anonymizováno], kde jej ráno naložili. 12. Z výslechu pana [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované, vyplývá, že obecně řidiči sdělí, co má nakládat, kde, provozní dobu nakládky a vykládky a adresu vykládky. Řidiči nedává konkrétní pokyny, jak se má k nákladu chovat. Má koncesi, tak měl by to vědět. Dále uvedl, že je možné, že dal řidiči pokyn, aby zboží složil v bývalém [anonymizováno] v [obec], protože ten prostor občas využívali. Šlo o standardní postup. Nejprve si vykládku domluví předem, domluví se cena skladování a potom to sdělí řidiči. Žádné pokyny k tomu nedává. Firmy, kde zboží skládají, se zabývají logistikou a tak zpravidla vědí, kam zboží složit. Řidič má tzv. [anonymizováno], kde si nechá potvrdit, že zboží složil a následně je mu potom potvrzeno vyzvednutí zboží. V t