14 C 168/2021-36 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 524 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 11. 4. 2021 v [obec] cestovala autobusem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu, čímž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny jízdenky s přirážkou ve výši 1 524 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila, tak že podala odpor proti nákladům řízení, přičemž tvrdila, že jelikož je, resp. bylo vůči ní vedeno více řízení ve skutkově obdobných věcech, nesouhlasí s placením nákladů řízení, neboť žalobkyně tím, že podala ke každé skutku samostatnou žalobu, neúměrně navyšuje náklady řízení. Dále uvedla, že žalobkyně nezaslala před žalobní upomínku. 3. Žalovaná požádala o odročení soudního jednání, které se mělo konat dne 14. 9. 2021, a to ze zdravotních důvodů. Soud tak odročil jednání na den 19. 10. 2021, avšak žalovaná se k tomu jednání bez omluvy nedostavila. Proto soud jednal v její nepřítomnosti. 4. Soud má za prokázáno, že se žalovaná dne 11. 4. 2021 v [obec] na autobusové lince [číslo] neprokázala platným jízdním dokladem. Tento skutkový stav soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 11. 4. 2021 sepsaného kontrolorem žalobkyně včetně přílohy tohoto zápisu, výňatku ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně a ceníku jízdného žalobkyně. 5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 524 Kč, neboť žalovaná byla dne 11. 4. 2021 přepravována autobusem provozovaným žalobkyní a neprokázala se platným jízdním dokladem. Toto právo žalobkyně vyplývá z ust. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a z ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Protože žalovaná dluh nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 7. Co se týče vyjádření žalované ke spojení věcí a nesouhlasu k nákladům řízení, soud neshledal její námitky důvodné. V řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] (původně EPR [číslo]) přišel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne 31. 3. 2021 a z příslušného spisu vyplývá, že žalovaná se protiprávního jednání dopustila dne 13. 1. 2021 a předžalobní výzva jí byla zaslána dne 16. 3. 2021. V řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] (původně EPR [číslo]) přišel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne 27. 4. 2021 a z příslušného spisu vyplývá, že žalovaná se protiprávního jednání dopustila dne 24. 2. 2021 a předžalobní výzva jí byla zaslána dne 14. 4. 2021. V tomto řízení přišel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dne 24. 6. 2021 a ze spisu vyplývá, že žalovaná se protiprávního jednání dopustila dne 11. 4. 2021 a předžalobní výzva jí byla zaslána dne 14. 6. 2021. Z časové posloupnosti je patrné, že ke dni podání žaloby vedené pod sp. zn. [spisová značka] (původně EPR [číslo]) ještě žalobkyni nemohlo být známo, že se dne 14. 4. 2021 žalovaná dopustí dalšího protiprávního jednání. Je sice pravdou, že kde dni podání žaloby vedené pod sp. zn. [spisová značka] (původně EPR [číslo]), tj. ke dni 27. 4. 2021, již žalobkyni bylo alespoň teoreticky 16 dní známo, že dne 11. 4. 2021 se dopustila protiprávního jednání, avšak nelze odhlídnout od praktické stránky věci, kdy žalobkyni určitý časový úsek trvá, než pohledávku interně zaeviduje. Primárního porušení povinnosti se dopustila žalovaná, která je pak povinna nést i případné vedlejší následky svého jednání (alespoň v rozumné míře). Navíc žalovaná ani poté na dlužnou částku nic neuhradila. Soud tak neshledal jednání žalobkyně jako jednání odporující dobrým mravům. Nelze žalobkyni vyčítat, že v zásadě ihned po zjištění protiprávního jednání přistoupí k vymáhání pohledávky a nevyčkává, zda někdy později se žalovaná dopustí dalšího protiprávního jednání, neboť takovýto postup žalobkyně by naopak zvyšoval částku, kterou by žalovaná byla povinna zaplatit v rámci zákonných úroků z prodlení. Žalobkyně rovněž soudu doložila, že předžalobní výzvu žalované skutečně zaslala, a to na adresu [adresa žalované]. Pro vyloučení pochybností soud sděluje, že žalobkyně není povinna zasílat žalované jakékoliv výzvy do její datové schránky. Tuto povinnost mají pouze státní orgány či instituce v rámci výkonu veřejné moci, což však není případ žalobkyně. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.