15 C 161/2021-39 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 4 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč a příslušenství s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [anonymizována tři slova] poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2.1.2019 peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 36 % ročně nejpozději dne 1.2.2019, na dlužnou částku však ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje uhrazení úroku pouze v zákonné výši, dále zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalovaný se k věci samé v průběhu řízení nevyjádřil. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně [anonymizována tři slova] a žalovaným byla dne 2.1.2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně s úrokem ve výši 36 % ročně a to nejpozději do 1.2.2019. Žalovaný uvedenou částku řádně nesplatil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. V souladu se smlouvou o úvěru vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny ve výši 4 000 Kč a to za období od 2.2.2019 do 7.4.2021). Úrok požaduje žalobkyně pouze ve výši zákonného úroku, tj. 9,75 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.9.2019 uzavřenou mezi [anonymizována tři slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 400 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč), 2 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.