19 C 240/2021-50 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21.10.2020 domáhala na žalované zaplacení částky 2 000 Kč, když v žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovanou dne 19.2.2015 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti (dále jen„ VOP“), s nimiž se žalovaná seznámila, souhlasila s jejich zněním a zavázala se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí Smlouvy. Tímto způsobem se součástí Smlouvy stal rovněž ceník [právnická osoba]. V rámci Smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovanou sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně STB [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] * ([číslo]) - dále jen„ Zařízení“). Převzetí Zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 20.2.2015. S ohledem na skutečnost, že žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající jí ze Smlouvy konkrétně tím, že nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby, využil původní věřitel svého práva dle čl. 2 [číslo] VOP a odstoupil od Smlouvy dopisem ze dne 7.10.2015 zaslaným žalované v souladu s ustanovením čl. 2 VOP. V rámci odstoupení od Smlouvy byla žalované poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit Zařízení, jak je uvedeno níže. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byla žalovaná povinna nepoškozené a funkční Zařízení vrátit do 7 dnů od ukončení Smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba]. Pro případ nevrácení Zařízení si v rámci Smlouvy sjednala [právnická osoba] se žalovaným povinnost žalované uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný [příjmení] [právnická osoba] nevrátil, byl žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu dle ceníku [právnická osoba] ve výši 2 000 Kč za každé jednotlivé zařízení. K vrácení Zařízení i zaplacení smluvní pokuty byla ze strany [právnická osoba] (popř. jejího právního zástupce) žalovaná opakovaně vyzývána. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2019. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 304,84 Kč z titulu nedoplatku ceny pronájmu shora uvedeného zařízení vyúčtovaného žalované prostřednictvím vyúčtování [číslo] splatného dne 5.5.2015 v rozsahu částky 70 Kč, [číslo] splatného dne 5.6.2015 v rozsahu částky 70 Kč, [číslo] splatného dne 5.7.2015 v rozsahu částky 70 Kč, [číslo] splatného dne 5.8.2015 v rozsahu částky 70 Kč a [číslo] splatného dne 5.9.2015 v rozsahu částky 24,84 Kč po ponížení v důsledku dobropisu [číslo] (konkrétně za položky: PRONÁJEM [anonymizována tři slova]). Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo získat. Účastníci následně projevili souhlas s rozhodnutím soude bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z předložené smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 19.2.2015 [číslo] má soud za prokázané, mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo úplatné poskytování služeb elektronických komunikací. Z obsahu zakázkového listu plyne, že žalované bylo dne 20.2.2015 poskytnuto zařízení uvedené v žalobě (STB). Dle obsahu smlouvy a článku 7.4. všeobecných podmínek byl žalovaný povinna vrátit poskytnutá zařízení na adresu uvedenou v podmínkách nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí. Dle obsahu smlouvy a článku 7.6. všeobecných podmínek jestliže žalovaný nevrátí zařízení včas a v pořádku, je žalobkyně oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši dle ceníku. Z ceníku předloženého žalobkyní plyne, že za nevrácení modemu je stanovena smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč. Z listinných důkazů předložených ze strany žalobkyně (odstoupení od smlouvy a výzva k vrácení zařízení ze dne 7.10.2015) plyne, že povinnost k vrácení zařízení měla být splněna nejpozději dne 3.11.2015. Žalovaná pak soudu neprokázala, že by předmětnou povinnost tato zařízení vrátit splnila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel pohledávky postoupil na žalobkyni. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalovaná zaviněně nevrátila poskytnuté zařízení ve lhůtě stanovené ve všeobecných podmínkách. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla výslovně sjednána ve smlouvě, žalovaná neplatnost smluvní pokuty ani nenamítala a výše smluvní pokuty není nepřiměřeně vysoká, shledal soud nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč důvodným. Pokud jde o požadavek na zaplacení částky 304,84 Kč z titulu nedoplatku ceny pronájmu shora uvedeného zařízení, plyne ze shora uvedené smlouvy, že žalované bylo zařízení pronajato za cenu 70 Kč měsíčně. Pokud žalovaná neprokázala, že by shora uvedená vyúčtování v rozsahu žalobního požadavku uhradila, je požadavek žalobkyně rovněž důvodný. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud stanovil podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., když náklady se skládají z odměny v částce 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..