20 C 284/2020-36 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa]. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 2. 10. 2020 tak, že provozovnu neprovozuje, proto nerozumí tomu, proč byla smlouvy napsána na něj. Při jednání soudu dne 23. 6. 2021 žalovaný uvedl, že podpis na smlouvě ze dne 24. 5. 2018 je jeho, avšak žádnou provozovnu neprovozoval, proto mu není jasné, proč by měl vyfakturovanou částku hradit. Několikrát byl u žalobce s tím, že provozovnu neprovozuje, avšak bezvýsledně. Podle jeho tvrzení byla provozovna uzavřena od 24. 5. 2018 až do ledna 2021, byla prázdná a navíc ji žalovaný ani nevlastnil. Provozovnu provozuje a vlastní od ledna 2021. Žalovaný doplnil, že žádné listinné důkazy ke svým tvrzením nemá. 3. Soud ve věci provedl důkazy předložené účastníky, tj. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny z 24. 5. 2018, včetně VOP žalobce, fakturou ze dne 13. 1. 2019, fakturou ze dne 25. 6. 2019, ceníkem [právnická osoba] platný od 1. 2. 2019, fakturou z 9. 7. 2019, upomínkami z 31. 10. 2018, z 1. 4. 2019, z 31. 5. 2019 a předžalobní výzvou z 23. 6. 2020, včetně dokladu o odeslání výzvy, ze kterých zjistil následující: 4. Smlouvou ze dne 24. 5. 2018 označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 8 835 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 28. 1. 2019. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 17 226 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 23. 7. 2019. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradil platby za odebranou elektřinu, požaduje žalobkyně dále částku 908 Kč za provedené odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Dále žalobkyně v souladu s VOP požaduje částku 240 Kč za každou odeslanou upomínku. 5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 240 Kč za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinnosti. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Nutno zopakovat, že žalovaný ke svým tvrzením nenavrhl žádné listinné důkazy, proto soud nemohl jeho obranu vzít v potaz a žalobě proto v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 908,07 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 108 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 689 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 220 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 4 379,23 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 099,23 Kč ve výši 1 700,84 Kč.