25 C 205/2021-11 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení [částka] s příslušenstvím. To vše s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] s žalovaným v postavení podnikatele, uzavřela v rámci [anonymizováno] smlouvy [číslo] pro telefonní [číslo] kupní smlouvu, jejíž předmětem byla koupě koncového zařízení – [anonymizováno] [číslo] typu [anonymizována čtyři slova] - [anonymizováno]. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit za specifikované zařízení sjednanou kupní cenu formou pravidelných měsíčních splátek po [částka] v počtu 23. Smluvní strany si sjednaly, že neuhrazením příslušné splátky v době splatnosti se stává splatným celý zbytek dluhu, tj. veškeré dosud neuhrazené splátky kupní ceny zařízení. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky za zařízení, resp. zbývající část kupní ceny zařízení dle vyúčtování: dokladu [číslo] vystaveného dne [datum] na částku [částka], splatného dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Žalobkyně svoje žalobní tvrzení prokázala následujícími listinnými důkazy, zejména pak: [anonymizováno] smlouvou [číslo] dále vyúčtováním [číslo]. Skutečnost, že žalobkyně žalovanou k zaplacení splatných pohledávek ještě před podáním žaloby žádala, doložila předžalobní výzvou z [datum]. Po právní stránce soud věc posoudil věc podle ustanovení § 63 a následující zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle ustanovení § 535 občanského zákoníku. Jelikož cenu za poskytnuté služby žalovaný dosud nezaplatil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná pak v řízen netvrdila a ani neprokazovala, že dluh vůči žalobkyni z konkrétního právního důvodu neexistuje. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze soudního poplatku [částka] (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, z odměny za zastupování ve výši [částka] (3 x [částka] za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po [částka], tedy [částka] podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobce doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] Celkem náklady řízení představují částku [částka].