ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2021:27.C.193.2021.1 Datum: 2021-12-21 Předmět: O zaplacení 8 333 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 8 333 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § vyhl. č. 177/1996 Sb., § 2395 (89/2012 Sb.), § 2399 (89/2012 Sb.).
Žalobce se domáhá zaplacení 8 333 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 443 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] mezi [právnická osoba] a žalovanou. Žalované byl poskytnut úvěr 6 000 Kč, který se zavázala splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že nesplácela řádně a včas, žalobce dluh zesplatnil.
Soud že na základě smlouvy o úvěru mezi [právnická osoba] a žalovanou byl žalované poskytnut úvěr, který se zavázala splatit do [datum]. Vzhledem k tomu, že nesplácela řádně a včas, soud uložil žalovanému dluh zaplatit.
Podle § 2395 o.z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o.z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr, který se žalovaný zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou. Vzhledem k tomu, že nesplnila povinnost dluh vrátit, uložil soud žalované dluh žalobci zaplatit.
Soud zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty. Nárok na smluvní pokutu odvozuje žalobce od ujednání obsaženého ve smlouvě, podle kterého v případě prodlení klienta s úhradou jistiny úvěru je klient povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky. Smlouva sjednaná mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je tzv. smlouvou spotřebitelskou, neboť její smluvní stranou na jedné straně je dodavatel, tedy osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti (viz výpis z obchodního rejstříku právního předchůdce žalobce) a na druhé straně spotřebitel. Na právní vztahy ze smlouvy se uplatní právní závěry formulované judikaturou Ústavního soudu vztahující se k posuzování ujednání o smluvní pokutě ve spotřebitelských vztazích. Jak judikuje Ústavní soud (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 342/09 nebo sp. zn. Pl. ÚS 1/10 – dostupné na [webová adresa]), východiskem spotřebitelské ochrany je postulát, podle něhož se spotřebitel ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, a to s ohledem na okolnosti, za nichž dochází ke kontraktaci, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a snazší dostupnost právních služeb a konečně se zřetelem na možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. … [anonymizováno] znakem této nové kogentní právní úpravy je tedy snaha cestou práva vyrovnat tuto faktickou nerovnost, a to formou omezení autonomie vůle (I. ÚS 342/09). Jestliže jsou … ve spotřebitelských smlouvách stanoveny různě kombinované či kumulované sankce - pouze pro spotřebitele - …, nelze - ve svém souhrnu - než považovat takové odsouzeníhodné, vpravdě lichvářské smlouvy za protiprávní a zákonná ustanovení, jež je umožňují, za protiústavní (Pl. ÚS 1/10). Soud posuzoval platnost smluvních ujednání v souladu s uvedenými kritérii a dospěl k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru upravující povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ prodlení dlužníka s úhradou kterékoliv splátky je neplatné, neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť stanovené sankce pro případ porušení smlouvy o úvěru postihují výlučně spotřebitele. Soud proto zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení smluvní pokuty.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. Podle poměru úspěchu účastníků má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.