6 C 306/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 43 351,69 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa: [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec], přičemž žalovaný za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatil částku 25 836,04 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum]), za období od [datum] do [datum] částku 14 223,15 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum]). Žalobkyně dále vznesla po žalovaném požadavek na zaplacení částky 907,50 Kč představující poplatek za odpojení elektřiny z důvodu prodlení s úhradou plateb žalovaným za odběr elektřiny a smluvní pokutu ve výši 1 390 Kč, představující 2x 95 Kč za prodlení žalovaného s úhradou plateb za poskytnutí služby [právnická osoba] [anonymizováno] a 5x 240 Kč za prodlení žalovaného s úhradou plateb za odběr elektřiny). Zároveň žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služby [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodat žalovanému službu servis vytápění a asistenčních služeb a závazek žalovaného hradit za tuto službu žalobci pravidelnou měsíční částku 199 Kč. Žalovaný nezaplatil za měsíce 07 – [číslo], tedy částku 995 Kč (5 x 199 Kč). Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktury má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny celkovou částkou 40 059,19 Kč, přičemž žalovaný ničeho na fakturách neuhradil. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému za službu [právnická osoba] [anonymizováno] celkovou částku 995 Kč a smluvní pokutu celkovou částkou 1 390 Kč za prodlení žalovaného a poplatek za odpojení elektřiny ve výši 907,50 Kč, přičemž žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobci i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení a poplatku za odpojení elektřiny. Dále mezi účastníky vznikl na základě tzv. inominátní smlouvy (§ 1746 odst. 2 o.s.ř.) v obecné rovině vznikl ve smyslu § 1721 a násl. o.z. závazek, na jehož základě byly strany povinny vzájemně si plnit, tedy žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému službu servis vytápění a asistenčních služeb. Žalovaná se zavázala platit žalobkyni za tuto službu pravidelnou měsíční platbu 199 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, avšak žalovaný své smluvní povinnosti pravidelně hradit měsíční částku 199 Kč nesplnil. Proto soud žalobě zcela vyhověl. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni v souladu s ustanovením obchodních podmínek vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 913 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 351,69 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.