6 C 324/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 24 678,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že povinnost zaplatit výše uvedenou částku vznikla žalovanému v důsledku nikoliv řádného plnění smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] a plynu uzavřenou se žalobkyní [datum], obě do místa spotřeby v objektu [anonymizována dvě slova], [obec]. Žalovanému byla za spotřebovanou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavena faktura na částku 8 278,82 Kč, která byla následně opravena daňovým dokladem [variabilní symbol] na částku 9 299,68 se splatností [datum]. Dále žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení částky 9 795,31 Kč představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, a to za období od [číslo] do [číslo] (27 měsíců po 400 Kč) – faktura [číslo], splatná [datum]. Žalovanému za spotřebovaný plyn v období od [datum] do [datum] byla vystavena faktura na částku 855,93 Kč, která byla opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] na částku 3 457,61 Kč, přičemž následně byla opravena daňovým dokladem [variabilní symbol] na částku 4 583,71 Kč, která sestává z částky 200 Kč – smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh na dodávku plynu a řádného vyúčtování 4 383,71 Kč za odebraný plyn. Následně žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 900 Kč za porušení povinnosti žalovaného odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě za období od [číslo] do [číslo] (9 měsíců po 400 Kč), přičemž žalobkyně požaduje po žalovaném pouze částku 900 Kč, a ve výši 100 Kč představující smluvní pokutu za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Žalovaný na výše uvedené faktury ničeho neuhradil. Konečně žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny a plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny a plynu, přičemž na fakturované částky žalovaným ničeho nebylo hrazeno. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny a plynu. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Podle ustanovení § 72 odst.1, věty prvé, zákona číslo 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle ust. § 72 odst. 1 energetického zákona smlouva o dodávce plynu musí obsahovat, mimo jiné, výčet odběrných míst, způsob úhrady plateb za dodávku plynu. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl v obou případech ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého má žalobkyně (jako věřiteli) vůči žalovanému (jako dlužníkovi) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a plynu podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny a plynu. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni v souladu s ustanovením obchodních podmínek vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o. z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 956 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 988 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 678,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.