8 C 15/2021-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný cestoval dne [datum] na lince [anonymizováno] (trolejbus), dne [datum] na lince [číslo] (autobus), dne [datum] na lince [číslo] (trolejbus) a dne [datum] na lince [číslo] (trolejbus), tedy dopravními prostředky provozovanými žalobcem bez platného jízdního dokladu, čímž vzniklo ve všech uvedených případech žalobci právo na zaplacení ceny jízdenky (4 x [částka]) s přirážkou (4 x [částka]) v celkové výši [částka]. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. ve věci rozhodnul na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Soud má za prokázáno, že se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, když dne [datum], [datum], [datum] a [datum] cestoval v [obec] dopravními prostředky provozovanými žalobcem. Tento skutkový stav soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] sepsané kontrolorem žalobce včetně příloh těchto zápisů, výňatku ze smluvních přepravních podmínek žalobce a ceníku jízdného žalobce. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky [částka], neboť žalovaný byl ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] přepravován dopravním prostředkem provozovaným žalobcem, konkrétně trolejbusem na lince [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] a autobusem na lince [anonymizováno], kdy se po předchozím vyzvání ze strany pověřené osoby dopravce neprokázal platným jízdním dokladem a rovněž jej na místě nezaplatil spolu s uloženo přirážkou k jízdnému. Toto právo žalobce vyplývá z ust. § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů a z ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobce. Protože žalovaný dluh nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobci též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhláškou č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.