11 C 123/2022-28 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 446 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 13. 9. 2021 podala žádost o zdravotnickou dokumentaci, za což jí žalobkyně vystavila fakturu [číslo] tuto fakturu žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 446 Kč s příslušenstvím. Žalovaná podala dne 13. 9. 2021 u žalobkyně žádost o kopii zdravotnické dokumentace, jež je dle platného ceníku zpoplatněna. Žalobkyně vystavila žalované [příjmení] – Daňový doklad [číslo] na částku 446 Kč se splatností dne 5. 10. 2021. Žalovaná tuto částku neuhradila. Dne 14. 2. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná na tuto upomínku žádným způsobem nereagovala a do dnešního dne uvedenou částku neuhradila. Podle ust. § 65 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, může pacient nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené a pořizovat si její výpisy nebo kopie. Pokud si pacient nepořídí výpis nebo kopii na místě vlastními prostředky, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel, který může za pořízení kopie požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace. Ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům. V dané věci žalobce pořídil na žádost žalované kopii zdravotní dokumentace za úhradu dle ceníku umístěného na internetových stránkách, s čímž žalovaná v žádosti o poskytnutí kopie zdravotnické dokumentace vyjádřila souhlas. Žalobce následně vystavil žalované fakturu, kterou ale žalovaná neuhradila. Protože tak neučinila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na úhradu nákladů spojených s pořízením kopie zdravotnické dokumentace vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.