11 C 241/2022-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 3 445,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [anonymizována dvě slova] uzavřela se žalovanou dne 9. 3. 2018 smlouvu o poskytnutí úvěru na [anonymizováno] účtu, na základě které byl žalované na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu až do výše limitu 3 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit z čerpaného kontokorentu úrok ve výši 18,9 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu. Dále se zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. Žalovaná svou povinnost nedodržela, překročila limit kontokorentu a tím došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který žalovaná ani přes opakované výzvy nevyrovnala. Právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 3. 2021 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná částka je tvořena zůstatkem jistiny ve výši 3 445,20 Kč, úrokem z úvěru ve výši 169,83 Kč a úrokem z prodlení ve výši 152,07 Kč. Žalovaná do dnešního dne svůj dluh neuhradila. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Soud má z listinných důkazů předložených žalobkyní za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 9. 3. 2018 uzavřena [anonymizováno] smlouva o finančních službách a dne 8. 4. 2019 Smlouva o kontokorentním účtu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr až do výše limitu 3 000 Kč, jež byla žalovaná povinna splácet spolu s úroky ve výši 18,90 %. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu, tuto povinnost však nedodržela a dostala se do nepovoleného debetního zůstatku. Dlužnou částku, která je tvořena zůstatkem jistiny ve výši 3 445,20 Kč, úrokem z úvěru ve výši 169,83 Kč a úrok z prodlení 152,07 Kč obojí kapitalizované ke dni postoupení pohledávky žalobkyni (1. 9. 2021) však žalovaná ani přes opakované výzvy neuhradila. Žalobkyně má dále právo na úrok z úvěru ve výši 18,90 % ročně z částky 3 445,20 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 445,20 Kč, obojí od 2. 9. 2021 do zaplacení. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o.s.ř.