11 C 268/2022-58 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 73 581,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 7. 2017 uzavřena smlouva o používání kreditní karty [anonymizováno] č. [anonymizováno], která je smlouvou o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový limit až do výše 50 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě byl dne 6. 9. 2017 úvěrový limit navýšen na 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3 %, min 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků. Ve smlouvě byly sjednány úroky ve výši 23,80 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny a ve výši 23,80 % ročně z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti. Žalovaný se dále zavázal zaplatit poplatky dle aktuálního sazebníku. Žalovaný čerpaný úvěr řádně nesplácel, když se dostal do prodlení se splátkami za měsíce únor, březen a duben, pročež žalobkyně dne 4. 4. 2019 vypověděla smlouvu, čímž se stal celý dluh splatným. Žalovaný do dnešního dne i přes opakované výzvy svůj dluh neuhradil. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 73 331,3 Kč, poplatků v celkové výši 250 Kč a příslušenství. 2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 5. Ze smlouvy o používání kreditní [anonymizováno] č. [anonymizováno] ze dne 4. 7. 2017 soud zjistil, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, který může čerpat opakovaně prostřednictvím platebních transakcí prováděných v souvislosti s využitím karty, až do výše stanoveného limitu ve výši 50 000 Kč. Úvěr je úročen částkou 23,80 % ročně. 6. Z dodatku č. [anonymizováno] ke smlouvě o používání kreditní karty [anonymizováno] ze dne 6. 9. 2017 soud zjistil, že účastníci se dohodli na změně úvěrového limitu, který od účinnosti dodatku činí 70 000 Kč. 7. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky / výpovědi smlouvy ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky a poplatku ve výši 150 Kč za vyhotovení a zaslání upomínky. Zároveň žalovaného informovala, že pokud nebude částka uhrazena do sedmi dnů, bude smlouva vypovězena a dojde k zesplatnění celé dlužné částky. 8. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 102 448,56 Kč. 9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 4. 7. 2017 uzavřena smlouva o používání kreditní karty, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky až do výše stanoveného limitu 50 000 Kč. Následně byla dne 6. 9. 2017 dodatkem k uvedené smlouvě změněna výše stanoveného úvěrového limitu, a to na 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr v minimální výši 3 %, minimálně však 50 Kč měsíčně z čerpaných prostředků, avšak svou povinnost nesplnil, úvěr řádně nesplácel a dostal se do prodlení. Žalobkyně proto vypověděla smlouvu dne 4. 4. 2019 a prohlásila celý dluh za splatný. Žalovaný i přes opakované výzvy svůj dluh neuhradil. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 73 331,3 Kč a poplatky ve výši 250 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení úroků ve výši 28 867,26 Kč kapitalizovaných od 4. 7. 2017 do 10. 8. 2020, úroků ve výši 23,8 % ročně z částky 73 581,30 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 73 581,30 od 11. 8. 2020 do zaplacení. 11. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 770,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 73 581,30 Kč sestávající z částky 4 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 080 Kč ve výši 2 746,80 Kč. 14. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o.s.ř.