11 C 325/2022-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 5. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které půjčila žalovanému částku 9 000 Kč. Žalovaný tuto částku žalobkyni nezaplatil. Dne 31. 12. 2018 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud postupoval za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 5. 9. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které půjčila žalovanému částku 9 000 Kč, která byla žalovanému zaslána na bankovní účet. Tato skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 9. 2016. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný zápůjčku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o poskytnutí zápůjčky ze dne 5. 9. 2016 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalovaný dluží žalobkyni z titulu dlužné jistiny částku 9 000 Kč. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena podle ust. § 2390 a násl. o. z. a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když zápůjčku žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že zápůjčku nesplatil. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky ze zápůjčky vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.