11 C 363/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 21 378 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 21. 7. 2020 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalovaný obdržel zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 21. 7. 2020 uzavřena smlouva o zápůjčce č., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, které byly žalovanému zaslány téhož dne na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 500 Kč a to do 28.10.2020 Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. V článku 12. podmínek smlouvy si strany ujednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 21 378 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 7. 2020. V dané věci byla mezi žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z., na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 21. 7. 2020 zápůjčku poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 056 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.