115 C 21/2021-25 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25.4.2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a to až do dne 31.10.2019, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal od žalobkyně pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Tato technická zařízení byl povinen vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 25.4.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu. Dne 31.10.2019 byla smlouva ukončena. Žalovaný při podpisu smlouvy převzal od žalobkyně technické zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] které byl povinen vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný technické zařízení v uvedené lhůtě nevrátil a žalobkyně má proto v souladu se smluvními podmínkami právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč (5 000 Kč za Set-top box a 1 500 Kč za přístupovou kartu). Po právní stránce vycházel soud z § 2048 a násl. občanského zákoníku. Smluvní strany si mezi sebou ujednaly pro případ porušení povinnosti (nevrácení technických zařízení) smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a 1 500 Kč. Žalovaný porušil smluvní povinnost vrátit technické zařízení ve stanovené lhůtě po ukončení smlouvy, žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.