115 C 23/2021-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16.1.2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31.3.2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala od žalobkyně pronajaté technické zařízení [anonymizováno] box/CA [anonymizováno], sériové číslo [anonymizováno]. Toto technické zařízení byla povinna vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 16.1.2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Dne 31.3.2020 byla smlouva ukončena. Žalovaná při podpisu smlouvy převzala od žalobkyně technické zařízení [anonymizováno] box/CA [anonymizováno], sériové číslo [anonymizováno], které byla povinna vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná technické zařízení v uvedené lhůtě nevrátila a žalobkyně má proto v souladu se smluvními podmínkami právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Po právní stránce vycházel soud z § 2048 a násl. občanského zákoníku. Smluvní strany si mezi sebou ujednaly pro případ porušení povinnosti (nevrácení technického zařízení) smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní povinnost vrátit technické zařízení ve stanovené lhůtě po ukončení smlouvy, žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.