13 C 197/2021-34 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 39 296,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 6. 2014 dodávala žalobkyně žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny za období od 29. 3. 2019 do 6. 4. 2020 ve výši 11 027,28 Kč (faktura [číslo]) a za období od 7. 4. 2020 do 16. 9. 2020 ve výši 27 789,03 Kč (faktura [číslo]). Dále žalobkyně vyúčtovala žalované paušální náhradu nákladů spojenou s upomínáním celkem ve výši 480 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 6. 2014 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala platit zálohově cenu dodané elektřiny. Tato zjištění soud učinil z výše uvedené smlouvy. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila za elektřinu dodanou v období 29. 3. 2019 do 6. 4. 2020 žalované fakturu [číslo] na částku 11 027,28 Kč, splatnou dne 22. 4. 2020. Za období od 7. 4. 2020 do 16. 9. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] na částku 27 789,03 Kč, splatnou dne 15. 10. 2020 Ani jedna z uvedených faktur nebyla žalovanou uhrazena. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované paušální náhradu nákladů spojenou s upomínáním celkem ve výši 480 Kč, za dvě upomínky á 240 Kč a to ze dne 29. 1. 2020 a 24. 6. 2020, dle ustanovení Všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 6. 2018 (viz bod„ Poplatky“). Žalovaná žalobkyni neuhradila ani tyto částky. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 6. 2021, která byla dle poštovního podacího archu žalované odeslána téhož dne, upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužných částek a ke splnění dluhu jí poskytla dodatečnou lhůtu 7 dnů s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 6. Soud věc po právní stránce posoudil takto: <i>7. Dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon se smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice.</i> <i>8. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení vlády 351/2013 Sb.</i> 9. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: 10. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 26. 6. 2014 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa dle uvedené smlouvy elektřinu, kdy žalovaná porušila své povinnosti ze smlouvy, když řádně neuhradila vystavená vyúčtování ani poté co byla opakovaně písemně upomenuta. Žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Dále žalobkyni náleží právo na uhrazení poplatků za upomínky, které zaslala žalované s výzvou k úhradě splatných plateb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 750 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 572 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 296,31 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Odměna advokáta byla soudem určena dle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku ve výši 50 000 Kč.