14 C 115/2022-34 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 36 950 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným došlo dne 31. 12. 2005 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 5 990 Kč. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 4. 3. 2006 smlouva o půjčce [číslo] na základě které si žalovaný půjčil od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 9 960 Kč. 2. Žalovaný v průběhu jednání konaného dne 15. 8. 2022 uznal, že si půjčil částku ve výši 10 000 Kč, kterou řádně nesplácel. Co se týče půjčené částky 15 000 Kč, uvedl, že z této částky mu byla vyplacena pouze částka 5 000 Kč, a zbytek částky 10 000 Kč si žalobkyně rovnou strhla na předchozí smlouvu. Dle jeho tvrzení si ve stejný den podobně půjčil peníze i jeho švagr [jméno] [příjmení], [datum narození], a tento je schopen dosvědčit, že mu celá částka nebyla vyplacena. 3. Soud jednání konané dne 15. 8. 2022 odročil na den 11. 10. 2022 za účelem poskytnutí časového prostoru žalovanému, aby obstaral další důkazy k prokázání svého tvrzení. Žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak odročil jednání na den 8. 11. 2022, avšak žalovaný se opětovně na jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 29. 12. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal půjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 5 990 Kč a to formou pravidelných týdenních splátek. Toto skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 28. 2. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal půjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 9 960 Kč a to formou pravidelných týdenních splátek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného. 5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 36 950 Kč s přísl. odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] smlouvy o půjčce [číslo] poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]). V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce podle ust. § 657 obč. zák., na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému obě půjčky poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na vrácení poskytnuté půjčky a poplatku vzniklo žalobkyni též právo požadovat úroky z prodlení podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši určené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný v rámci jednání uznal, že nesplatil půjčku ve výši 10 000 Kč a z půjčky ve výši 15 000 Kč nesplatil částku 5 000 Kč. Zpochybňoval však, že obdržel i zbývající částku ve výši 10 000 Kč. Soud žalovanému poskytl dostatek časového prostoru k prokázání svého tvrzení, avšak žalovaný se na opakovaně odročená jednání bez omluvy nedostavil, a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti. Pro absenci žalovaného se pak žalovanému nepodařilo unést břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že část půjčky ve výši 10 000 Kč nikdy neobdržel, a proto soud k jeho námitce nepřehlížel, resp. neměl ji za prokázanou. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 656 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 950 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.