15 C 372/2022-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 8.10.2018 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31.8.2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala od žalobkyně pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo]. Tato technická zařízení byla povinna vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a 1 500 Kč. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 8.10.2018 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Dne 31.8.2020 byla smlouva ukončena. Žalovaná při podpisu smlouvy převzala od žalobkyně technické zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo], které byla povinna vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná technické zařízení v uvedené lhůtě nevrátila a žalobkyně má proto v souladu se smluvními podmínkami právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a 1 500 Kč. Po právní stránce vycházel soud z § 2048 a násl. občanského zákoníku. Smluvní strany si mezi sebou ujednaly pro případ porušení povinnosti (nevrácení technického zařízení) smluvní pokutu. Žalovaná porušila smluvní povinnost vrátit technické zařízení ve stanovené lhůtě po ukončení smlouvy, žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a 1 500 Kč. Z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 500 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč, resp. 100 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.