20 C 195/2022-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 44 605,10 Kč s příslušenstvím s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 44 605,10 Kč od 19. 12. 2016 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 19. 12. 2016 uzavřena smlouva o úvěru vedená na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč, který však žalovaný řádně nesplácela, kdy dluh žalované vůči žalobkyni činí žalovaných 44 605,10 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci jednal a věc rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání. Na základě soudu předložených listinných důkazů má soud v řízení za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 19. 12. 2016 uzavřena smlouva o úvěru vedená na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 44 605,10 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o úvěru. V článku 8. 2. smlouvy si strany ujednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení žalované s úhradou splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 10. 2020. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované. Po skutkové a právní stránce bylo v dané věci zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši výše 44 605,10 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne 19. 12. 2018 úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil, když výše dluhu vůči žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena, 44 605,10 Kč. Žalovaná se se splněním peněžitého závazku dostala do prodlení a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovením § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně má tak vůči žalované právo na zaplacení částky 44 605,10 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 19. 12. 2016. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 963 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 785 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 605,10 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.