20 C 242/2022-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhá zaplacení 23 544,8 Kč s příslušenstvím z titulu dohody o uznání dluhu ze dne 07.03.2019 kterou účastníci spolu uzavřeli. Žalovaná uznala dluh do výše 44 544,8 Kč, avšak nedodržela splátky dle splátkového kalendáře a dostala se do prodlení. Žalobce dluh zesplatnil, dlužná částka činila 32 044,80 Kč později žalovaná ještě uhradila 21 000 Kč. Žalobce dále požaduje zaplacení zákonného úroku ode dne 24. 6. 2020 do zaplacení. Podle § 2395 o.z., Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 an. o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila povinnost dluh vrátit, uložil soud žalované dluh s příslušenstvím žalobci zaplatit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 394 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 942 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 544,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.