20 C 267/2022-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 185 517,02 Kč s přísl. s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 20. 3. 2015 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splácet ve splátkách ve výši 5 898,79 Kč měsíčně při úrokové sazbě 17,90% počínaje dnem 20. 4. 2015 a v případě prodlení s úhradou splátek se zavázal zaplatit smluvní pokutu dle sazebníku právní předchůdkyně žalobce. Dne 16.6.2020 uzavřel Postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek. Taktéž předmětná smlouva se stala předmětem postoupení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a k 31.5.2019 celý úvěr zesplatnila. Celkový dluh žalovaného tak tvoří jistina ve výši 210 517,02 Kč, na tuto jistinu započetl žalobce částečnou úhradu dluhu ve výši 25 000 Kč, dlužná jistina tak činí 185 517,02 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 185 517,02 Kč od 1.6.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. Po postoupení uhradil žalovaný pouze část 25 000 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Dne 26. 6. 2020 byla žalovanému zaslána výzva k plnění. Žalovanému byla řádně doručena žaloba i předvolání k jednání a to více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, o následcích nedostavení byl poučen. Žalovaný se z jednání včas neomluvil. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2015 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalovanému částku 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku hradit pravidelnými splátkami, včetně poplatků. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou Smluvní podmínky. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil. Celkový dluh žalovaného tak tvoří jistina ve výši 210 517,02 Kč, na tuto jistinu započetl žalobce částečnou úhradu dluhu ve výši 25 000 Kč, dlužná jistina tak činí 185 517,02 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 185 517,02 Kč od 1.6.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. Po postoupení uhradil žalovaný pouze část 25 000 Kč. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl žalobkyní upomínán k zaplacení, a proto se žalobkyně, domáhá úhrady dlužné částky soudně. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku uhradil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 510,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 421 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 185 517,02 Kč sestávající z částky 8 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 520 Kč ve výši 5 569,20 Kč.