22 C 266/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je žalobní nárok na zaplacení 9 120 Kč s příslušenstvím týkající se přepravy žalovaného v [anonymizována dvě slova] žalobkyně bez platného jízdního dokladu, a to: dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince tramvaje [číslo]; za tuto cestu dosud neuhradil ani dlužné jízdné ve výši 20 Kč, ani dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince tramvaje [číslo]; za tuto cestu dosud neuhradil ani dlužné jízdné ve výši 20 Kč, ani dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince tramvaje [číslo]; za tuto cestu dosud neuhradil ani dlužné jízdné ve výši 20 Kč, ani dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince tramvaje [číslo]; za tuto cestu dosud neuhradil ani dlužné jízdné ve výši 20 Kč, ani dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince tramvaje [číslo]; za tuto cestu dosud neuhradil ani dlužné jízdné ve výši 20 Kč, ani dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dne [datum] v [údaj o čase] hod. na lince trolejbusu [číslo]; za tuto cestu dosud neuhradil ani dlužné jízdné ve výši 20 Kč, ani dlužnou přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné [anonymizováno] žalobkyně bez platného jízdního dokladu v den, hodinu a dopravním prostředku, jak je uvedeno shora. Žalovaný však výše uvedený dluh dosud neuhradil. Na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. a podle § 18a odst. 1, odst. 2 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. a přepravních podmínek žalobkyně. Nárok na úrok z prodlení se opírá o § 1970 o. z. za užití § 2 nařízení vlády č. 351/1993 Sb. Soud žalobu zamítl, pokud se jí žalobkyně domáhala úroku z prodlení ve výši větší než stanovené zákonným předpisem (pro [datum] činí 8,25 % p. a., nikoliv 10 % p. a.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen ve zcela nepatrné výši, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.